Profesor Li Shan-lin i vystudoval za mládí tři obory a nakonec jako samouk zvládl i matematiku. Kdo by tušil, že se nakonec proslavi nikoli svými studijními obory, nýbrž svým koníčkem, natož ještě v důchodu. Tolik marných let studia! Ale profesor Li Sha-lin má na to jiný názor. Řekl: „To není pravda. Vezmeme si jako příklad sestavení kompletního jídelníčku pro hosty. Dřív si hosté vybírali jídla podle menu, ale hosté vlastně neznají naši kuchyň. Jak by mohli vědět, který chod jim bude chutnat, který ne. Pokud by si vybrali něco, co jim nechutná, tak by si mohli myslet, že kuchyň rodu Li obecně není dobrá. Proto jsem si s nimi vždycky po jídle popovídal, abych zjistil, který chod byl pro ně nejvítanější a nejlepší. Podle toho jsem sestavil kompletní jídelníček pro hosty. Hosté sami nemusí vybírat jídla, stačí čekat u stolu. Tento náš jídelníček zajistí spokojenost hostů s naší kuchyní aspoň na 60-70%. V tom jsem aplikoval právě statistickou metodu matematiky.

Přísady jsou podle profesora Li pro čínské jídlo důležité, ale není možné je do jídel přidávat podle šablony. Např. do sladkokyselého jídla je třeba dát cukr a ocet. Není prý dobré, kdybychom je dali podle stanoveného poměru, protože při jejich výrobě a kvašení jsou nevyhnutelné určité výchylky. Proto po každém nákupu je musí profesor ochutnat a snaží se najít správný proměr. To se zase neobejde bez chemických a metrologických znalostí.

Pokud jde o barevnost pokrmů, v kompletaci barev různé zeleniny a při stolování tím spíš nemohou chybět jeho estetické znalosti z oboru architektury.

Dobrá pověst kuchyně rodu Li přilákala mnoho významných cizinců. Mezi nimi byl britský a kanadský premiér, Bill Gates, zástupci nadnárodních společností v Pekingu.

Profesor Li mluví výborně anglicky a nemá žádné potíže v komunikaci s nimi. Profesor si o svém oboru dlouho popovídal s Billem Gatesem. Bill Gates měl velkou radost z jídla i rozhovoru. Po návratu domů zaslal profesorovi cedečka (CD) pod názvem „Počítání v 21. století".

Hosté přicházejí do jeho mini-restaurace nejen kvůli lahodnému jídlu, ale také kvůli němu samotnému. Jak se objeví, často se ozývá potlesk. Zahraniční hosté rádi poslouchají jeho výklad o vztazích mezi kuchyní rodu Li a císařovou matkou C´ Xi, která prakticky vládla v zemi v druhé polovině 19.století. Právě za její vlády pracoval profesorův dědeček u císařského dvora. Profesor uvedl: „Nemohu přece tlachat hlouposti. Upřímně jsem hostům řekl, že žádné jídlo z jídelníčku mé kuchyně nejedla císařova matka C´Xi. Proč? Doba je jiná. Byla v její době chemická hnojiva nebo glutasol? Když slyšeli má slova, všichni se rozesmáli." Pak jim vykládal, proč byl vrchol čínského kuchářského umění právě v době vlády císařovy matky a jak se vaří různá jídla. Všichni jej poslouchali tak soustředěně, že někdy zapomněli jíst. O těchto věcech může povídat jen profesor sám, přímo anglicky, protože specifické termíny jeho kuchyně a způsob vaření jsou těžké i pro nejlepší tlumočníky.

Od hostů dostal mnoho dárků a nejvzácnější pro něho je jednodolarová bankovka od Rubina, bývalého ministra financí v USA. Před lety po účasti na mezinárodní konferenci v Hongkongu přijel ministr z letiště v Pekingu přímo do Liovy mini-restaurace. Po obědě mu věnoval jednodolarovou bankovku, která byla ministrovi symbolickou mzdou od americké vlády při nástupu do funkce. Na místě mu na ní napsal: „Díky slavnému rodu Li! --- Věnuje Rubin". Ministr se dozvěděl o této restauraci od své manželky, která kdysi navštívila Peking jako členka delegace žen..