Pan Yang se narodil v malém okrese v provincii Hei Longjiang. Je synem obyčejného zemědělce. Absolvoval základní školu a pracoval doma jako zemědělec i jako dělník. V roce 1948 s výbornými výsledky vstoupil na školu zahraničních studií v Harbinu. Po dvou letech narukoval do války proti USA v Severní Koreji. V roce 1953 začal na vysoké škole v Harbinu studovat hudbu. Po absolvování pracoval až do důchodu jako učitel na střední škole v Harbinu. Pan Yang vzpomíná, že v 10 letech uslyšel dojemnou hudbu, která ho donutila k pláči. Od té doby si přál, aby jednou sám vytvořil tak výborné dílo. Pan Yang nikdy neopustil od své lásky k poezii i k hudbě. Mnohokrát získal ocenění v různých soutěžích. Až do roku 1982 napsal Yang Yi hodně basní i písní. Některé z nich odvysílala státní televize i rozhlas.

Píseň jara je první melodií, kterou Yang Yi napsal. Na jaře roku 1979, začala Čína uplatňovat politiku otevírání se světu. Umělci, zabývající se hudbou, získali širší rozhled. Proto si Yang myslí, že všechno se stalo krásnější. Uvedl:" Vzduch byl plný jarního ovzduší. Lilie voněly, tráva se zelenala a ptáci zpívali. Pozoroval jsem jarní krajinu - miluji jaro. Proto jsem napsal touto melodii."

Yang Ji napsal také další proslulou milostnou píseň s názvem Láska k sakuře.

Tato píseň nám vypráví příběh: mladý čínský chlapec přijel do Japonska, kde poznal krásnou japonskou dívku. Zamilovali se do sebe a věnovali si čistou lásku. Po letech sice zestárl, ale v srdci si stále uchoval vzpomínky na tuto nezapomenutelnou dobu a krásnou dívku. Po uvedení této písně v Japonsku bylo mnoho japonských posluchačů dojato.

Někdy si s námi ale život zahrává. V roce 1990, na svém tvůrčím vrcholu Yang Yi zjistil, že má rakovinu. Cítil bolest. Náhodou se dostal ke knize, která se jmenovala „Rakovina není smrt". Po přečtění této knihy se rozhodl, že nad nemocí vyhraje.

Podrobil se operaci a po operaci každý den cvičil. Uplynulo už 12 let. Dnes stojí Yang Yi přede mnou a já nevěřím, že někdy trpěl rakovinou.

Yang Yi dosud napsal celkem 16 oblíbených písní. V roce 1989 zveřejnil Sbírku lyrických písní. V současnosti píše román a také plánuje napsat knihu o historii 20. století.

Pan Yang často diskutuje o poezii s vysokoškoláky. Říká: „Básník by měl být také ideologem a člověkem, který hluboce miluje svou vlast. Inspirací básníka je nejprve láska k vlasti a k lidem. Básnictvím můžeme posunovat historii vpřed."