Tato konference se koná pod záštitou Mezinárodní unie antropologické a etnologické vědy. Je svého druhu slavností na nejvyšší úrovni. Dosud uplynulo 16 setkání. Čína se jich účastnila od třináctého a svým vystoupením podpořila zahraniční styky svých etnologů a rozvoj jejich výzkumů.

Etnologie je důležitou částí společenských věd a hraje významnou úlohu při vytváření sociálně organizačních forem státu. Čínská etnologie vznikla v 19. století přenesením ze zahraničí. V počátečních více než deseti letech zaznamenaly čínští etnologové významné pokroky ve venkovském sociologickém výzkumu a v průzkumu sociálních forem národnostních menšin a tak položili dobrý základ etnologického badatelství v zemi.

Po založení Čínské lidové republiky v r. 1949 se etnologie začala široce rozvíjet. Byla provedena série badatelských akcí jako třeba identifikace národů a průzkum histoie společenství národnostních menšin. Výsledky výzkumů přispěly k určení 56etnické struktury čínské společensoti a sehraly klíčovou úohu při zpracovávání vládní politiky regionální autonomie národnostních menšin.

V osmdesátých letech minulého století čínští etnologové opět rozšířili sféry své činnosti a těžištěm se stalo zkoumání vlivu hospodářského rozvoje na tradiční kulturu menšinových národností a upevňování etnologických styků se zahraničím. Pan Zhang Haiyang, profesor etnologické fakulty Ústřední etnické univerzity, uvedl, /zázanm 1/

„výzkumem čínské historie a tradiční kultury národnostních menšin chceme vytvořit novou kulturu a vybudovat moderní společenství. Současně bychom měli upevňovat zahraniční styky, neboť ve prospěch čínské ekonomiky je potřeba porozumění pro národní kulturu, náboženství, společenství a trhu v jiných zemích světa, a to záleží na organizaci zahraničních cest etnologů."

Nová etnologická metodika se obecně zavádí v čínských oblastech národnostních menšin. Nauka o Tibetu jakožto část čínské etnologie se právě řídí výzkumem histoie, kultury a reálií tibetského společenství nejen v Tibetu samotném, ale i v jeho okolí. Tím byly poskytnuty teoretické poklady pro ochranu histoir a kultury tibetského národa a podporu hospodářského rozvoje tibetského regionu.

Odborník na nauce o Tibetu pan Ci-wan-ťün-mej působí jako šéf Tibetské akademie společenských věd. Uvedl, že v závislosti na reálie tibetského regionu poskytla jeho nauka podporu pro rozhodování o místním sociálně hospodářském rozvoji./Záznam 2/

„podle potřeby sociálně ekonomického rozvoje tibetské autonomní oblasti byly v těchto letech zřízeny v rámci Tibetské akademie společenských věd Ústav venkovské ekonomiky, Ústav ekonomické strategie a další výzukmné orgány. Nauka o Tibetu se tím rozšířila. Zveřejnili jsme výzkumné výsledky o modernizačním procesu Tibetu, pohyblivé populaci Lhásy, výstavbě tibetských městeček a ekologické ochraně a tak poskytli podklady pro rozhodování místní vlády."

Pan Ci-wan-ťún-mej uvedl za příklad výzkumní činnost, kterou Tibetská akademie společenských věd provedla za účelem eliminovat rozdíl mezi městy a vesnicemi. Po rozpracování výzkumných výsledků předložila Akademie koncepci rozvoje malých městeček. Místní vláda ji přijala a věnuje se jejímu prosazování. Výstavba malých městeček již zaznamenala pokrok v mnoha oblastech Tibetu.

Kromě nauky o Tiebtu se rozvíjejí také nauky o jiných menšinových národnostech v Číně. Různé regiony obývané národnostními menšinami ročně pořádají mezinárodní sympozia o historii, kultuře a sociálně ekonomickém rozvoji příslušného etnika.

Čínská vláda věnuje důslednou pozornost etnologickému badatelství a poskytuje mu příznivé prostředí. U více než deseti vysokých škol se zřizuje fakulta etnologie, jako jedné z klíčových společenských věd. Mezi vyškolenými etnology je velká skupina učenců pocházejících z národnostních menšin.

Mnoho čínských univerzit a akademických institucí spolupracují se zahraničím, a to cestou vzájemných návštěv stážistů a učenců, aby tak posílili vzájemné porozumění a povznésli čínskou etnologii na nový stupeň.