V západní části středočínské provincie Hu Nan je místo, které se jmenuje autonomní okres Xiang Xi národnosti Tu Jia a národnosti Miao. Tady, v ukryto v horách je krásné staré městečko Feng Huang. Po tísice let v něm klidně plynul čas a jeho obyvatele žili svůj poklidný každodenní život. Ale před 60 lety místní spisovatel a historik Shen Congwen, ve svém románu „Pohraniční město" vylíčil městečko tak poutavě, že se rázem stalo populární.

Jednoho jasného podzimního dne jsem přijela do městečka Feng Huang, které obklopuje mohutná, více než 400 let stará hradební zeď. Feng Huang znamená v čínštině phenix, podle hory v jihozápadní části okresu Feng Huang, vypadající jako letící pták phenix. Okres má přes 300 tísic obyvatel a většina z nich jsou příslušníci národnosti Miao a Tu Jia. Když jsem vstoupila severní bránou do městečka, slečna národnosti Miao s krásnými stříbrných náhrdelníky a ozdobami ve vlasech zpívala krásnou píseň vítající hosty z dálky.

Staré městečko Feng Huang je v západní části tohoto okresu. Je v něm mnoho alejí, stará hradební zeď, stará zvonice, starý přístav a staré chrámy. Alejemi se vine červená kamenná dlažba, jakou najdete jenom zde. Po obou stranách červených chodníků jsou staré nízké domky s více než stoletou historií. Mají střechu z černých tašek, hnědé dřevěné zdi, jeden domek po druhém. Jsou čisté a prosté. Na podzim je tady všude mnoho turistů, ale tyto staré domky jako by pohlcovaly hluk a v alejích je neporušitelný klid.

Domek, ve kterém kdysi žil spisovatel Shen Congwena, který představil celému světu toto městečko se nachází v jedné ze starých alejí. Domky vypadají jako typická stará pekinská bydlení. Jsou to nízká obydlí, s malými dvorky uprostřed, obklopená červenou cihlovou zdí. Okna a brany jsou bohatě vyřezávané. V místnostech je expozice života a tvorby spisovatele Shen Congwena. Vystavené jsou desítky fotográfií a rukopisů. Tady Shen strávil dětství a chlapectví. Průvodkyně Peng Li informovala, že tyto domky jsou 150 let staré a je to typické bydlení v starém městečku Feng Huang.

„Je to typický dvůr v starém městečku Feng Huang, po dědečkovi zbyl tento dvůr. Tašky na střeše byly v minulosti vyrobeny z bláta, stěny jsou dřevěné, základy byly vybudovány z cihel, protože v této části okresu je velmi vlhko a cihla může izolovat vlhkost."

Vyšla jsem ze dvora a došla k řece Tuo. Voda v ní je velmi čistá a plytká a život na dně řeky je zřetelně viditelný. Na obou březích řeky je mnoho starých stavění a to je nejznámější scenérie ze starého městečka Feng Huang.