V předměstí sin-ťiangského hlavního města Urumči, v pastivně Nan-šan sídlí střední škola pro střediskovou obec Šal-čiaoke. Dříve měla pouze něco přes deset učeben. V září letošního roku se vystavěla nová vyučovací budova, internát a menza. Žák kazašské národnosti Tchalaxi uvedl,

„učím se tu tři roky. V počátečním období jsem s několika spolužáky najímal mimoškoslkou místnost, kde jsme společně bydleli a vařili. Letos už máme k dispozici novou vyučovací budovu, internát a menzu. Můžeme mít vyučovací hodiny v prostorné a světlé učebně a studovat i v internátu. Nemusíme ani vařit. Ještě je nám nepovinné platit školné a mám z toho velkou radost."

V zemědělských a pastevecých oblastech Sin-ťiangu existovala kvůli rozptýlenosti obyvatel tzv. Škola na koních. Šlo o zvláštní vyučovací metodu, že s vyučovacími pomůckami a učebnicemi jezdili učitelé pravidelně na koních do pastevecké rodiny a organizoval výuku dětí v jejím okolí. V polovině devadesátých let minulého století se začaly stavět osady pro pastevce. V Sin-ťiangu pak postupně vznikaly pastevní vesnice, kde se zřizujeí školy. Jejich vyučovací podmínky byly zpočátku prosté a za pár let se ušly. Ústřední vláda a sin-ťiangské úřady v prvních letech tohoto století začala stavět pro pastevecké oblasti Sin-ťiangu nové vyučovací budovy. Dosud uvolnily jednu miliardu juanů na zlepšení vyučovacích podmínek. V tomto rámci realizovali bezplatnou povinnou školní docházku a výstavbu internátních škol na venkově. V současné době je v Sin-ťiangu více než 8700 škol všech druhů, kde se učí přes 4 miliony 300 tisíc lidí. Docházku do základní školy chodí více než 90 procent dětí. Úředník autonomní oblasti Sin-ťiang, zodpovědný za škoské záležitosti, pan Nur Pajkli uvedl, /Záznam 3/

„díky několikaletém posilování investic ze státu určila sin-ťiangská samospráva pozici školství jako sféry prioritního rozvoje. Základní školství na venkově tak zaznamenalo převratné změny. Ve venkovských a odlehlých oblastech Sin-ťiangu jsou školy nejlepšími objekty."

V Číně žije 56 národů a v Sin-ťiangu je jich 47. Rozvoj Sin-ťiangu se proto neobejde bez zvyšování kvality školství národnostních menšin. V r. 2000 Sin-ťiang začal upevňovat výuku jejich příslušníků nejen v národnostních jazycích, ale současně i ve standardní čínštině. V Urumči se letos zřídila smíšená škola, kde se spolu učí žáci z národnostních menšin a národa Chan. Cílem takové školy je vyhovět potřebám národnostních menšin, které přejí svým dětům přijmout kvalitní školství.

Rozvoj základního školství přímo napomohl podpořit rozkvět vysokoškolského vzdělávání. Ve státní jednotné přijímací zkoušce se letos podařilo 3200 studentům ze Sin-ťiangu nastoupit na studium do tzv. klíčových univerzit. Vůči sin-ťiangským studentům, zejména studentům národnostních menšin se po dlouou dobu zaváděla preferenční politika jejich přijetí do vysokých škol. Nyní se ale zrušuje,což také prokázalo neustálé zvyšování kavlity sin-ťiangského školství.

V počátečním období lidové republiky byla v Sin-ťiangu jediná vysoká škola menšího rozsahu, kde se učila pouze tři sta studentů. V současné době je v Sin-ťiangu 26 vysokých škol, kde se učí více než 140 tisíc studentů. Také jsou místa pro udělení hodnosti magistra a doktora. Lektorka vyučovací na Sin-ťiangské univerzitě paní Jane Trasy uvedla, /Záznam 4/

„myslím, že moji studenti jsou čím dál tím lepší v ovládání anglického jazyka. Zjistila jsem, že se učí anglicky ve středních školách, kde se učitelé řídí moderní vyučovací myšlenkou."

Jako klíčová oblast v prosazování strategie hospodářského využití západní Číny musí Sin-ťiang čelit naléhavému úkolu, tedy přípravě vzdělaných obyvatel ve prospěch ekonomiky. V této souvislosti již vypracoval koncepci školského rozvoje. Do r. 2007 chce podstatně popularizovat devítiletou povinnou školní docházku a likvidovat negramotnost dospělých.