80letá dáma Su Min se rozesmála radostně jako dítě, když porota vyhlásila, že postupuje do finále. Vždyť všechna umělecká čísla a dovednosti, které předvedla se naučila teprvé v důchovovém věku.

62 letá inženýrka Liao Zeng-xiu, bývalá projektantka z Tienťinského cementářského projektového ústavu, získala zlatou medaili. Její píseň „Dobrý osud" sklidil bouřlivý potlesk. Kdo by tušil, že před 12 lety onemocněla rakovinou?! S radostí řekla: Pro mne není nejdůležitější vyhrát, ale zúčastnit se. Chci potěšit ostatní svým zpěvem a krásou.

Spisovatelka Liu Zhen-hua z města Qing-dao, která nastoupila na tribunu kočičími kroky, je zkušenou manekýnkou módních přehlídek. V roce 1993, když se učila čínské kaligrafii na univerzitě třetího věku, byla pozvána na módní přehlídku. Zanedlouho získala první cenu na módní přehlídce Mezinárodního konfekčního veletrhu v Qing-dao. Později zjistila, že současný oděvní trh je světem mladých a staří lidé sotva mohou najít vhodné šaty v obchodech. Začala sama s designem a šitím šat. V roce 2003 získala ceny za své dílo - čtyři dámské komplety, za jeden z nichž dostala zlatou medaili. Nakonec nechala registrovat svoji ochrannou známku a začala sama vyrábět oděvy pro staré lidi.

Bývalý bankovní zaměstnanec z města Charbinu, 72letý Zheng Wan-zhang, který má přezdívku „starý uličník" se probojoval do semifinále svou mečí „Tai-ji-jian", ale nepodařilo se mu postoupit do finále. S radostí se svěřil: "Pro mne je nejdůležitější zúčastnit se a získat nové přátele. Na soutěži mohu ukázat svou hodnotu, učit se od ostatních, a získat nové zkušenosti". Pokračoval: „Je mi 72 let, ale mám srdce, jakoby mi bylo 36 let a moje povaha je, jakoby mi bylo 18 let. Žiji zdravě a vesele". Pokud jde o krásu stříbrného věku, řekl: „Duševní krása musí být na prvním místě a staří lidé musí mít optimistický postoj k životu. Kromě toho musí být i fyzicky krásní a mít zdravý životní styl".

Když se na tribuně objevil 74letý Li Ke a 72letá Du Wan-qing, ozval se dlouhotrvající potlesk. Nastoupili na tribunu uvolněně, ruku v ruce, jako šťastný manželský pár, který sdílel jeden s druhým utrpení i radost po dlouhé křivolaké cestě života. Ve skutečnosti nejsou manželským párem, jen partnéři v představení. Li Keovi, bývalému zpěváku se v důchodu začala líbit profese manekýna. Jednou po módní přehlídce ho tchaj-wanský divák označil za posla krásy života. Tím více byl zaujatý pro toto umění. Řekl: „Na rozdíl od mladých modelů je u modelů stříbrného věku krása zralá, krása, která je prosáknuta celoživotními zkušenostmi, vědomostmi a vzděláním". Samozřejmě, že Li Ke se svou partnerkou na soutěži cenu.