V předchozí relaci Minikurs čínštiny jsem vám naposled vysvětlila tázací větu, kterou se starý pan Yang zeptal slečny Gao: „To je tvůj přijímací pokoj?"

Dnes se především naučíme odpovědi slečny Gao na tuto otázku, která česky zní: Gao: „Ano. Posaď se! Já jdu připravit čaj."

A čínsky – ??"?????????????"

Tato věta se skládá z 11 slabik, z nichž 8 je vám známých, tj. první „G?o", třetí „n?", čtvrtá a pátá „q?ngzu?", šestá „w?", sedmá „gěi", osmá „n?", desátá „chá" a poslední „q?". Zbývající jsou jenom 2, a sice

druhá – du?, souhláska d a dvojhláska ui, nad i je označení čtvrtého tónu;

devátá – q?, souhláska q a samohláska i s označením prvního tónu.

Dále vám vysvětlím diakritická znaménka v této větě: Po první slabice

„G?o" dávejte dvojtečku a pak uvozovky dole, po druhé slabice

„du?" dávejte tečku, po páté slabice „zu?" vykřičník a po poslední slabice „q?" tečku i uvozovky nahoře.

Teď si tuto větu zopakujte po mně: G?o: „Du?. N? q?ngzu?! W? gěi n?q?chá q?."

Výborně. Devátá věta tohoto textu česky zní: Yang: „Máš hezky upravený pokoj."

A čínsky - ??"???????????"

Tato věta je složená také z 11 slabik, z nichž 7 je vám známých, totiž první „Yáng", druhá „n?", třetí slabá „de", čtvrtá a pátá „fángji?n", osmá „de" a devátá „hěn". Zbývající jenom 4, tj.

šestá – b?, souhlsáka b a samohláska u s označením čtvrtého tónu;

sedmá – zh?, souhláska zh a samohláska i s označením čtvrtého tónu;

desátá – pi?o, souhláska p, samohláska i a dvojhláska ?o, nad ? je označení čtvrtého tónu;

poslední – li?ng, souhláska l, samohláska i a trojhláska ?ng bez označení tónu.

Diakritická znaménka v této větě jsou takto: Po první slabice

„Yáng" dávejte dvojtečku a pak uvozovky dole a po poslední slabice

„li?ng" tečku i uvozovky nahoře.

Tak nyní si tuto větu zopakujte po mně: Yáng: „N? de fángji?n b?zh? de hěn pi?oli?ng."

Výborně. Desátá věta česky zní: Gao: „Ano? Děkuji! Tak, vezmi si čaj, prosím! Ochutnej ovoce!"

A čínsky - ??"???????????????????"

Tuto větu tvoří 15 slabik. Ale převážná většina z nich je vám známá, a sice: První „G?o", druhá „sh?", třetí slabá „m?", čtvrtá

„xi?", pátá je slabá „xie", šestá „lái", sedmá, osmá a devátá „q?ng h? chá", desátá „cháng", jedenáctá je slabá „ch?ng", dvanáctá „zh?" a třináctá „xi?". Zbývající jsou jenom

čtrnáctá – shu?, souhláska sh a dvojhláska ui, nad i je označení třetího tónu;

patnáctá – gu?, souhláska g, samohláska u a samohláska o s označením třetího tónu.

Diakritická znaménka v této větě jsou takto: Po první slabice

„G?o" dávejte dvojtečku a pak uvozovky dole, po třetí slabice

„m?" dávejte otázník, po páté slabice vykřičník, po šesté slabice „lái" čárku, po deváté slabice „chá" čárku a po poslední slabice

„gu?" vykřičník i uvozovky nahoře.

Dále si tuto větu zopakujte po mně: Gao: „Sh?m?? Xi?xie! Lái, q?ng h?chá, chángch?ng zh?xi? shu?gu?."