Z celé řady otázek, týkajících se Tibetu, nejvíce upoutává pozornost veřejnosti asi to, kdy byl Tibet připojen k mapě Číny a jaké byly vztahy mezi Tibetem a ústřední vládou Číny? Tibetský historík z Tibetské akademie společenských věd Gesang Yixi o tom řekl:

„Tibet byl připojen k Číně v polovině 13. století. Tehdy byli Mongolové velmi silní. Zmohutněli na severu Číny, postupovali na jih a západ a postupně dobyli střední část Číny a Tibet a založili sjednocenou říši pod vládou dynastie Yuan, která se stala důležitou dynastií v dějinách Číny."

49letý Gesang Yixi je jeden z uznávaných vědců na problematiku tibetských dějin a vztahů mezi tibetskou národností a hlavní čínskou národností Han. Jak dále řekl, v roce 1260 první císař dynastie Yuan vyslal do Tibetu generála Tashimana s vojsky. Měl za úkol: Za prvé, vyhlásit připojení celého Tibetu k říši Yuan; za druhé, založit staviště poštovních kurýrů na cestě z vnitrozemí Číny do tibetského města Sa Jia, které představovalo politické a náboženské centrum v tehdejším Tibetu; za třetí, prověřit totožnost tibetských rodin. Poté se Tibet oficiálně stal součástí Číny.

A jaká byla situace v Tibetu před jeho oficiálním připojením k Číně a jaké vztahy byly mezi Tibetem a vnitrozemím Číny v dané době? Pan Gesang Yixi k tomu řekl:

„Existovaly časté styky mezi Tibeťany, čínskými vládami i obyvateli v čínském vnitrozemí. Tebet se konečně stal součástí Číny, což asi bylo nevyhnutelným výsledkem historického vývoje."

Gesang Yixi uvedl, že podle archeologických výzkumů, Tibeťané a obyvatelé v čínském vnitrozemí měli styky už od pradávna. K tomuto závěru se dospělo tím, že kamenné předměty, vykopané z Tibetu a v čínském vnitrozemí, mají mnoho stejných či podobných rysů. V první polovině 7. století našeho letopočtu byla ve vnitrozemí Číny založena mocné císařství Tang a v Tibetu tehdy existovala říše Tubo, která poprvé v historii sjednotila celý Tibet. Tehdy císařství Tang a říše Tubo věnovaly velkou pozornost stykům se zahraničím a učily se ze zkušeností jiných zemí. Tehdejší tibetský král Song-čong-gon-po dvakrát vyslal svého zvláštního posla do Chang Anu, tehdejšího hlavního města čínské říše, aby čínského císaře požádal o ruku jeho dcery, princezny Wen Cheng. Nakonec se s princeznou oženil a od té doby byly obě země v blízkém vztahu. Princezna Wen Cheng při svém příjezdu do Tibetu sebou vzala i mnoho kníh a řemeslníky. To sehrálo důležitou roli v dalším rozvoji tibetské společnosti za vlády Tubo.

V uplynulém více než jednom tisíceletí princezna Wen Cheng stále požívala ušlechtilé autority v srdcích Tibeťanů. Kromě toho král Song-čong-gon-po vyslal do Chang Anu děti tibetské šlechty a do Tibetu pozval inteligenci hanskou, aby se Tibeťané učili od kulturnějších Hanů z vnitrozemí Číny. Tím se ovšem také ve vnitrozemí Číny rozšiřovaly tibetské zvyky a tibetský způsob zábavy. Např. Právě díky Tibeťanům byl na císařském dvoře dynastie Tang v Chang Anu oblíbený sport koňská kopaná.

Několik desetiletí po sňatku princezny Wen Cheng se do Tibetu vdala i další princezna z dynastie Tang, která se jmenovala Jin Cheng. Vdala se také za jednoho z tibetských králů říše Tubo. Bylo to zase za vlády dynastie Tang, když v 9. století, císař hanské dynastie Tang a vládce říše Tubo ve Lhase a Chang Anu zpečetili své spojenectví. Obě strany znovu potvrdily přátelství jako v jedné rodině, které je v historii známé, a vyjádřily přání věčného usmíření a vzájemné pomoci. Pomník, na němž je vytesán obsah těchto aktů, dosud stojí před chrámem Da Zhao Si v Lhase a je svědkem přátelských vztahů mezi Hany a Tibeťany.