Od města Chang De jsem se za asi půl hodiny autem dostala k pramenu broskvových květin. Prošla jsem ozdobenou bránu a před mými očima byl obrovský les broskvových stromů. Prý tento les je více než 130 hektarů velký a tu je více než 100 tisíc broskvových stromů. Přijela jsem na jaře,vše bylo čistě zelené.Dá se ale představit, jaká krása je tady, když jsou tyto broskvové stromy rozkvetlé.

Podél broskvových stromů jsem šla nahoru, cestou je malá kamenná díra. Chodila jsem skrz tuto díru a dostala se na opuštěnné místo z jedné legendy—do vesnice z dynastie Qin. Průvodkyně Zhou Liying mi řekla:

„Jenom, když chodíte skrz tuto díru, můžete vidět domky a pole a rybníky uvnitř. Tato vesnice je jenom devět rodin odtud, většina lidí tu má příjmení Qin. Spotřební předměty jsou v této vesnici hlavně vyrobeny samotnými obyvately. Domky v této vesnici jsou vybudovány ze dřeva nebo bambusu."

Když vstoupíte se do této starobylé vesnice, okamžitě máte pocit, že jste daleko od obyčejného světa. Mezi poly a rybníky jsou dřevěné nebo bambusové domky, za domky se pěstují moruše a broskvoně , před domky si hrají děti. Vesnice je obklopena ze tří stran horami, na další straně je jezero. Takladatelé vesnice sem prý utekli před válkou a potom tu žili a nenavázali kontakt s vnějším světem.

Ačkoli je v současné době turistika velmi prosperující, atmosféra v této vesnici je stále velmi klidná. Lidové zvyky tu jsou stále velmi prosté. Hovořila jsem s jednou paní před jejím dřevěným domkem, hned mi přinesla něco jako polévku, měla dobrou vůni. Místní obyvatel, Tang Qizhi, mi řekl, že je to známý čaj Lei Cha z této vesnice.

„Čaj Lei Cha se vyrábí takto - zázvor, rýže, arašídy, sesam a čaj se dají do zvláštní mísy, rozemelou se a potom povaří. Takový čaj může léčit chřipku."

Řekl, že obyvatelé této vesnice ve svém volném čase často zvou kamarády domů, vaří čaj a připravují místní speciality. Lidé jednak pijí čaj Lei Cha, jednak hovoří, často od rána pijí čaj až do západu slunce. Jejich život je velmi klidný.