Pan Langjie je místopředsedou stálého výboru shromáždění lidových zástupců Tibetské autonomní oblasti. Je Tibeťan. Tento orgán má podobné kompetence jako Všečínské shromáždění lidových zástupců a zabývá se zákonodárstvím a dozorem nad uplatňováním různých zákonů a činností místní vlády. O čínském systému národnostně regionální autonomie řekl:

„Kromě složení funkcionářů ještě důležitější pro zajištění autonomie jsou právní prostředky." Informoval, že v uplynulých více než 30 letech tibetské samosprávné orgány v souvislosti s reálnou situací v Tibetu vypracovaly přes 200 místních předpisů, týkajících se různých oblastí života tibetské společnosti, jako např. manželství. Pokud jde o manželství, tibeťané mají poněkud svérázné tradice, proto tibetské shromáždění lidových zástupců při uplatňování státního Zákona o manželství vypracovalo zvláštní Předpis o uplatnění „Zákona o manželství" v Tibetu, vycházející z respektování zvyku tibetské národnoti. Také samosprávu v ekonomické, školské, kulturní a dalších oblastech, Tibet realizuje podle státního Zákona o národnostně regionální autonomii a místních předpisů, které vypracovalo a vydalo Tibetské shromáždění lidových zástupců. Tibet má právo vypracovat vlastní program rozvoje národní ekonomiky a společnosti a rozhodovat o snížení daní.

Důležitým znakem zachovávání zvláštních tradic jedné národnosti je i to, zda písmo a jazyk této národnosti je respektováno a používá se v praktickém životě. V první části našeho příspěvku jsme uvedli příklad s informacemi o telefonních číslech. Podle pana Langjie je ještě mnoho podobných příkladů.

„Stát zavádí v Tibetu politiku dvojjazyčnosti úředního jazyka, tj. Tibetštiny a čínštiny, při čemž tibetština je považovaná za hlavní. Na tomto základě Tibetské shromáždění lidových zástupců vypracovalo příslušné místní předpisy. Nyní se současně používá tibetština a čínština v jazyku oficiálních dokumentů všech orgánů moci Tibetské autonomní oblasti, právě tak i v soudu a v justici. Všechny tamější soudy vyšetřují případy tibetsky. Tebetský jazyk se používá také v rozhlasu, televizi a v nakladatelstvích. Od první do deváté třídy se na školách prvního stupně vyučuje hlavně tibetsky. Na gymnaziích se urychluje postup zkušebního vyučování pomocí tibetšitiny s pokrokem standardizace tibetských jazyku a písmen.

Úlohu politiky národnotně regionální autonomie v Tibetu vysoce hodnotí Jiangcuo, stálý místopředseda vlády Tibetské autonomní oblasti. Podle jeho názoru tento systém umožňuje, aby příslušníci různých národností v Tibetu plně požívali práva na řízení státních i svých národnotních záležitostí, což velice podporuje ekonomický rozvoj a všestranný pokrok tibetské společnosti. Pan Jiangcuo vyslovil toto přání:

„Vítáme spravedlivé a otevřené zpravodajství domácích a zahraničních novinářských kruhů o Tibetu a také vítáme turisty z jiných čínských provincií i ze zahraničí, tady mohou na vlastní oči vidět, jak se změnil Tibet, usměrňovaný politikou národnostně regionílní autonomie.