Záběr první: Dne 18. prosince 2004 se v Pekingu konala soutěž Miss umělá krása, tedy žen, které svůj vzhled podrobily plastickým operacím. Tato první soutěž svého druhu v Číně byla určena pro všechny věkové kategorie. Když na podium vystoupila i elegantní paní Liu Yü-lan v červeném čínském kimonu a moderátor ohlásil, že je jí už 62 let, vypukl bouřlivý potlesk. Mezi 20 účastníky soutěže byla paní Liu jediná stará žena. Získala na soutěži „cenu za nejlepší dojem". V říjnu 2004 si nechala udělat kosmetickou plastickou opareci. Prohlásila: „Chci dokázat, že jsem stejně jako mladé dívky plna životní síly. Je mi 62 let, ale duševně je mi 26 let." Kosmetická chirurgie není nic divného pro herce a mladé dívky v Číně, ale prosté staré Číňanky nemají na ní ani pomyšlení. Odvažný krok paní Liu byl opravdu milé překvapení pro obecenstvo.

Na rozdíl od Evropanek se staré Číňanky stydí za parádu. Většinou chodí oblečeny šedě a bez líčení. Toto tradiční pojetí se pomalu mění. Před výkladními skříněmi s kosmetickými výrobky není neobvyklé vidět sporadický i ženy se šedivými vlasy. Staré ženy v Číně se také začínají paradit a oblékat pestrobarevně.

Kromě touhy po kráse se čínští senioři snaží udržet krok s dobou. Mnozí z nich se naučili manipulaci s počítači, připojit se na internet, rozhlížejí se po web-stránkách a navazují nová přátelství přes chat (čet) na internetu. 76letý pan Liu Lin-xiang??? se vyznává skoro ve všem, čím si staří lidé v Číně zpestřují svůj život: pěstování pokojových květin, chov ptáků v klecích a rybiček v akváriu, zpívání, společenský tanec a lidový tanec Jiang-ke. Teď je zase zaujatý pro chat na internetu.

Záběr druhý: Když 71letý pan Guo Yun-qing z okresu Shi Men v provincii Hu-nanu získal diplom z oboru administrativní správy, úlevou a radostí si vydechl. Třileté studium nebylo pro něho lehké. Měl jen maturitu a vzdělával se později jako samoúk. Zastával funkci ředitele základních i středních škol. Poté, co odešel do penze, dostal nabídku na vedoucí místo na střední škole cizích jazyků. V roce 1998 se valná většina učitelů a studentů postavila za to, aby pan Guo přijal funkci ředitele, ale někteří byli proti z toho důvodu, že nemá vysokoškolský diplom. Funkci nakonec přijal, ale v duchu se rozhodl, že si doplní vzdělání. V říjnu roku 2000 se přihlásil na externí studium na Vysoké škole pedagogické v Pekingu. Po tříletém pilném studiu se nakonec uskutečnil jeho dlouholetý sen.

Záběr třetí: 7. října 2004 přivítali představitelé Číňanů žijících v USA svého krajana 58letého Liu Yung-jia, který přijel do New Yorku na kole. Vypadal unaveně. Měl se sebou na kole stan, kotlíky a další životní potřeby a plus kolo, to všechno vážilo 75 kilo. Řekl, že je to pro něho velkou zátěží, která vyčerpávala jeho fyzické síly a zpomalovala jízdu. Pan Liu je inženýrem. Cestoval na kole po celé Číně již před tím, než odešel do penze. V březnu roku 1999 se rozhodl objet svět na kole a podpořit tak myšlenku na uspořádání Olympiády 2008 v Pekingu a obhájení světového míru. Odjel z Kantonu přes Vietnam, Laos, Kambodži, Malajsii a další země jihovýchodní Asie do Jižní Afriky. Pak se dostal do Egypta, odtud odjel do Jižní Ameriky. Navštívil Chile, Argentinu, Brazílii a další země. Pokračoval v cestě do Austrálie a do Evropy. Do USA přijel v říjnu 2004. Zastavil se v San Francisku, Los Angeles, Las Vegas, Salt Lake City (sölt lejk sity) a Chicagu /šikágu/, odkud přijel do New Yorku. Odtud pojede dál do Kanady a Střední Ameriky.