„Promiňte, prosím vás, jste pán Pierre?"

„Ne, nejsem" ten odpovídá.

„Oh", nadechl se zhluboka ten první muž, „tak nemýlím se, jsem Pierre a oblékáte si na sebe jeho kabát."

Skot přijel do Londýna, chtěl se neplánovaně podívat na starého přítele, ale zapomněl jeho adresu, proto poslal svému otci telegram:" Víš Tomasovou adresu? Dej rychle odpověď."

Téhož dne dostal zpáteční telegram:" Vím."

Často, najdeme správnější odpověď, ale zjistíme, že je nejméně žitečná.

Tři lidé tráví svou dovolenou v NewYorku. Bydlí v jednom vysokém hotelu v 45. patře. Jeden večer se ve věžáku porouchal výtah a vrátný řekl, že mohou přespat na recepci. Po domluvě se ale rozhodli, že přece vyšplhají po schodech do svého pokoje a přitom budou střídavě vyprávět vtipy a příběhy nebo zpívat, aby zlehčili únavu při lézení do schodů.

Když se velmi těžko dostali do 34. patra, cítili, že jsou strašně unavení.

„Tak dobře, Petře, vypravuj nám teď ty svůj zábavný příběh."

Peter říká: "Ten příběh není dlouhý, ale je srdcelomný. Nechal jsem klíč v recepci."

Známý spisovatel se chystal navštívit jedno knihkupectví. Majitel knihkupectví mu chtěl zalichotit a okamžitě nahradil všechny knihy knihami tohoto spisovatele.

Poté, co spisovatel přijel do knihkupectví, byl velmi veselý, zeptal se: " Vaše knihkupectví prodává jen moje knihy?"

„Ovšem že ne", odpovídá majitel, "jiné knihy se prodávají velmi dobře, ale už nejsou."

V sále poštovního úřadu stará babička podešla k jednomu muži, slušně řekla: "Pane, mohl byste mi na pohlednici napsat adresu?"

„Ovšem", vyhověl muž žádosti babičky.

„Děkuji!" řekla babička a dodala, „mohl byste mi ještě přidat několik slov?"

„Dobře." Muž zase vyhověl přání babičky, potom se s úsměvem zeptal: "Ještě něco můžu pro vás udělat?"

„Oh, ještě jednu maličkost", babička se podívala na pohlednici a říká: "Napište dole větu: „Promiňte, znaky jsou nečisté."

Jedna paní zatelefonovala architektovi a stěžovala si, že když kolem projíždí vlak, její postel se otřásá.

„To není možné!" odpovídá architekt, „jdu se podívat!"

Když vešel do ložnice, paní navrhla, aby si lehnul na postel a sám všechno pocítil, když pojede vlak. Architekt právě ležel na posteli, když se vrátil manžel této paní. Když viděl tuto situaci, rozlobeně křičel: "Co děláš v posteli mé manželky?"

Architekt s obavou odpovídá: "Když ti řeknu, že čekám na vlak, tak mi uvěříš?"