Dá se říci, že palác Potala je znakem Tibetu. A co znamená název Potala? Znamená to česky „svaté místo buddhismu". Je skvostem starobylé tibetské architektury. Říká se, že v 7. století našeho letopočtu uzavřel vůdce národnosti Tu Po, tedy praotec tibetské národnosti, pan Sung-zan-kan-pu sňatek s princeznou Wen Cheng z dynastie Tang, tedy vnitrozemí dnešní Číny, a vybudoval ve Lhase palác. V polovině 17. století byl tento palác rekonstruován. Práce trvaly 50 let a teprve potom získal palác Potala svůj dnešní rozsah. Potala je 110 metrů vysoký a měří z východního začátku na západní konec 360 metrů. Celá budova spočívá na hoře, vypadá velmi impozantně a ukazuje svéráznost tibetské architektury a smíšený styl kultury hanské a tibetské národnosti. V paláci je uchováváno mnoho vzácných starožitností a jsou zde všude krásné nástěnné malby. Každý den sem nepřetržitě přicházejí k modlitbě tibetští věřící s lahůdkami. Stále zářící lampiony a hlasy lamů recitujících sutry dodávají paláci baječnou atmosféru. Tak skvělá a hezká stavba plně odráží moudrost čínských Tibeťanů a jejich touhu po krásném životě.

V létě roku 1984 hudební skladatel Xu Jingxin kvůli přípravě dokumentárního filmu do Tibetu, který se nazývá střecha světa. Všechno na tibetské náhorní plošině ho velice přitahovalo, zejména palác Potala ve Lhase, hlavním městě Tibetské autonomní oblasti. Tváří v tvář paláci Potala a scéně kolem něj byl pan Xu Jingxin vzrušen a z národní hrdosti měl silné přání hudebním způsobem popsat Potalu.

Půl měsíce po svém návratu do Šanghaje dokončil symfonický obraz Palác Potala. Při vypracování tohoto díla šikovně spojil tradiční národní hudební faktory s moderními evropskými skladatelskými taktikami. Melodie začíná jemným zvukem zvonu a dunivým zvukem nábožtenských trubek. Pomalu je slyšet přicházející kroky lamů a potom začínají vlny recitace sútry. Tyto vlny jsou čím dále tím silnější, rozšiřují se po celém vznešeném paláci a nakonec se vyhrnou z Potaly a letí do věčně zasněžených hor a nedohledných stepí.

Pan Xu Jingxin absolvoval Fakultu skladatelských teorií při Šanghajském hudebním institutu a v roce 1967 byl zaměstnán v Šanghajském filmovém studiu jako skladatel. V uplynulých více než 30 letech vytvořil hudbu pro téměř sto filmů nebo televizních seriálů, např. píseň Upřímné oči a Píseň, zanechaná matkou, i četné další písně, které jsou velmi populární mezi Číňany. Kromě toho napsal mnoho jiných hudebních skladeb, mezi něž patří např. sborová píseň Cesta mnicha Jian Zhena po Japonsku, symfonická báseň Pátého dubna, národní koncert Létavé bohyně atd.