Mezi 56 čínskými národy je deset menšinových etniků vyznávajících islámské náboženství, k nimž patří Chuejové, Ujgurové a Chazakové. V každodenním životě mají čínští muslimové zvláštní požadavky, pokud jde o volbu potravin a proces jejich zpracovávání. Paní Kim Čunzi, úřednice Státního výboru pro záležitosti národnostních menšin konkrétně vysvětlila pojetí čínských muslimských potravin.

„na základě místních předpisů a mezinárodně obecných norem označujeme za muslimské potraviny takové produkty, které se zhotvojí, skladují, dopravují a prodávají přísně podle stravovacích zvyků deseti etnických menšin muslimského vyznání. „

jak paní Kim dále informovala, ve volbě suroviny na muslimské potraviny je nutné věnovat mimořádnou pozornost muslimskému tabu a dietě. Hlavně jde o živočišnou kůži, maso a tuk, a také veškeré potraviny a přípravky obsahující tyto prvky. Při zpracovávání produktů z masa se zabíjí dobytek oprávněnými osobami podle muslimských zvyků. Muslimské potraviny představují zvláštní zboží, mají zvláštní výrobní technologie a oběhové klíče, potřebují přísné postupy výrobců i prodejců. Jen tak se zajistí spolehlivé potarviny pro muslimy.

Aby muslimské potraviny byly mnohem standardizovanější, Čína zavádí systém oprávněné výroby. V celé zemi je asi 350 podniků s povolením.

Pekingská firma Guixiangcun se zabývá především zpracováváním muslimského pečiva. V její prodejovně je vidět velký sběr tradičního a západního pečiva, které se čínským muslimům velmi líbí. Generální ředitel firmy pan Che Fen-yuo je muslimského původu. Jeho rod provozuje obchod muslimských potravin už na stovku let. uvedl, že se jeho firma přísně řídí postupy zpracovávání.

„přísně postupujeme podle stanovených klíčů, od nákupu suroviny až po její použití, zpracovávání potravin a jejich prodeji. Děláme v souladu se státní politikou vůči národnostním menšinám a jídelními zvyky chuejského etnika. Rozhodně nekoupíme to, co je v jídelním tabu Chuejů."

V různých oblastech Číny se také zřizují speciální obchody a supermarkety, které prodávají origiální muslimské potraviny a pokrývají potřeby muslimských obyvatel. V sídlišti, kde bydlím, vidím market s muslimským označením. Není tak prostorný, ale má velký sběr zboží, včetně svěžího hovězího a skopového masa, zhotoveného z ujgurské komunity, také muslimských specialit z různých koutů země.

S cílem zajistit jakost těchto potravin, market žádá výrobce, jak ředitel marketu pan Ting-ning informoval, o prezentaci povolení k výrobě.

V tomto marketu jsem se setkal s kupujícím studentem Ústřední národnostní univerzity Tchang Džan-chajem. Ten pochází z národnosti Tun-siang, který je jedním z deseti muslimských etniků v Číně a má asi 400 tisíc příslušníků, žijících především v provincii Kan-su v autonomním okrsku národnosti Tun-siang. Jako muslim žije Tchang Džan-chaj v Pekingu už sedm let. Uvedl, /Záznam 3/

„V Pekingu není tak těžko najít muslimské potraviny. Je jich hodně, zhotovených v mnoha chuejských komunitách. Na ulicích je všude vidět muslimskou restauraci. Jakost muslimských potravin je relativně zabezpečená."

Zodpovědný orgán se již pustil do přípravy státních předpisů o správě muslimských potravin, aby ještě víc standardizoval jejich výrobu a prodej. Ke konci 2004 již fungují místní pravidla a předpisy u 19 provincií a některých velkoměst.

Paní Kim Čunzi, která se na vypracovávání státních předpisů podílí, uvedla,

„připravované předpisy sehrají úlohu při podpoře právního postavení, ekonomického rozvoje a kulturní ochrany deseti muslimských etniků. To musíme udělat my jako orgán pro státní správu záležitostí národnostních menšin. To také odpovídá legislativnímu trendu na světě. Budeme v r. 2005 upevňovat práci ve prospěch co nejrychlejšího zveřejnění příslušných předpisů."