Podle lunární kalendáře připadá na 9. únor tradiční čínský Nový rok, tedy svátek jara. V noci na Nový rok panuje ovzduší rodinné jednoty. Příslušníci rodiny by se měli vrátit domů, aby mohli spolu sedět kolem stolu k silvestrovské večeři, bdět do noci a pořádat sérii oslav podle tradičních zvyků. V dnešním pořadu si budeme vyprávě pověst, která se váží právě k silvestru.

Silvestr je v Číně poslední den v roce podle lunární kalendáře. V dávné minulosti prý žila dravá obluda s názvem rok. Na hlavě se jí vytrskovaly ostré rohy. Obluda „roka" po dlouhé léty žila hluboko v moři. V silvestru se však šplhala na břeh k rozžrání dobytků a lidí. Různé vesnice byly nuceny utíkat tohoto dne do hor, aby se tak vyhnuli obětem.

Jednou se blížil silvestr. Na vchodu do vesnice se tu objevil starý člověk, když celá vesnice uklízela a chystala se k úteku. Tento stařec má vycházkovou hůl v ruce a pytlík na zádech. Je plný síly se stříbrobílými vlasy, mladým vzhledem a vnikajícími očima. Řekl staré bábě, že může vyhnat obludu roka, když mu je povoleno ubytovat na noc. Lidé nechtěli ani věřit, že ten stařec zvítězí nad dravou nestvůrou a pokoušeli se ho přesvědčit, aby spolu s celou vesnicí uprchl do hor. Stařec trval na svém a byl ubytován u staré báby. Ostatní se dali do útěku před nebezpečím.

O půlnoci vrazila obluda roka do vesnice. Objevila, že se ovzduší nějak liší od předešlých silvestrů. Dům staré báby je osvětlován svíčkou a na dveřích visí rudý papír. Obluda chvilku váhala a vydala příšerný zvuk. Kde se tu vzal tu se vzal, práskaly ohňostroje. Obluda se otřásla hrůzou a dále si netroufal kráčet k domu. V tu chvíli se otevíraly dveře domu. Rozesmátě šel ven stařec v rudém rouše. Obluda roka utekla s velkým děsem. Bojí se vlastně červeni, světla a praskotu.

Druhého dne se vrátili vesničané a zjistili, že stařec je v pořádku. Potom se dozvěděli, že stařec je bohem, kterého nebeský král poslal na zem k likvidaci obludy roka. Lidé se tím naužili, jak odstranit obludu roka použitím třech zbraní. Poté začali lepit v silvestru červené dvojverší na dveře, pálit ohňostroje a nechat domy světelné celou noc. Když se uvidili druhého dne, s velkou radostí se navzájem pozdravili sepnutými rukami a blahopřáli k novému roku. S postupem časů se tento zvyk šířil do celé země a měnil se v nejslavnostnější svátek čínského národa.

V Číně je mnoho tradičních zvyků na oslavu Nového roku. Oslavy začínají v silvestru. Předtím by se měl připravit dostatek potravin a další novoroční potřeby jako je rudý papír, dvojverší, ohňostroje a svíčky. Obvykle se pro štěstí vaří dort z klihovité rýže, protože ten je stejně znějící jako čínský znak „vysoko". Takovýto dort má různé druhy, ale obyčejně je kulatý. Tento tvar je v Číně zase symbolem jednoty.

V silvestrovském dne se lepí na dveře dvojverší a znak „blaho", napsané do červeného papíru. Následuje uctívání předků a odpálení ohňostrojů. Poté sedí celá rodina kolem stolu k silvestrovská večeři, která je vlastně pro jednotu rodiny a pro útěchu z námahy v uplynulém roce. Po večeři lidé bdějí do noci. V té chvíli se děti těší z novoročních dárků od starších generací rodiny či od případných návštěv. Pro bdění se ještě vaří taštičky. Když se bije zvonek Nového roku, lidé opět pálí ohňostroje a tím se loučí se starým rokem.