Severní Shao-lin je znám jako styl, kde se používá obrovské škály všech známých kopů, podmetů, skoků, akrobacie atd. Měkkost a plynulost pohybů se střídá s rychlostí a tvrdostí. Oproti tomu jižní Shao-lin se vyznačuje nízkými, pevnými postoji s velkou škálou technik rukou. Kopy se příliš nepoužívají - maximálně do výšky pasu - ale existují samozřejmě i výjimky.

Je třeba říci, že oba dva styly - severní i jižní Shao-lin - jsou dokonalými bojovými systémy a k tomu, aby je člověk dokázal zvládnout je třeba několikaletého, každodenního tréninku.

Některé styly severního Shao-linu:

18 rukou Lohan: Tento styl je základní, přímý a mocný. Bojovník postupuje neustále vpřed sérií technik, při kterých se střídají údery s kopy, zaklesnutími a prudkými chvaty - až do úplného zneškodnění protivníka. Tento systém kombinuje kruhové niterní techniky zápasení Shuai chiao s lineárním boxem, založeným na síle a vnější rychlosti.

Chang quan (dlouhý stínový box): Toto je obecný termín, kterým se označuje škola Shao-lin. V tomto stylu se používají rozmáchlé pohyby paží, rychlé otočky těla, vysoké skoky, mocné kopy a údery. Je velmi náročný na fyzickou kondici a pružnost cvičence.

Hou quan (opičí styl): Tento styl napodobuje pohyby skotačící opice, a to jak formou, tak i duchem. Aby napodobil toto chytré a nezbedné zvíře, kráčí cvičenec po špičkách nebo poskakuje s ohnutými zády, s přikrčenými, ale uvolněnými rameny, vytaženým tělem a jeho oči ostražitě pomrkávají.

Ditang quan (akrobatický stínový box): Tento styl je velmi náročný. Sestává z pádů, střemhlavých skoků, salt, přemetů a jiných akrobatických prvků, které slouží jako klamné manévry při útoku na nepřítele.

Tang lang quan (styl Kudlanky nábožné): Tento styl vznikl v 17. století. Je charakteristický rychlým postupem, agresivitou a svižnými akcemi, které napodobují obranné a bojové pohyby Kudlanky nábožné.

Dračí styl: Tato škola je typická matoucími pohyby - dopředu útočícími a dozadu obrannými. Ty se plynule střídají, přičemž se bojovník nejprve ohne, a vzápětí své tělo prudce narovná. Techniky jsou měkké i tvrdé, kopy připomínají švihání dračího ocasu. Obranné pohyby se provádějí nepřetržitě za sebou, jako by se celé tělo vlnilo.

Kai s men (otevření čtyř bran): Tento styl patří k nejtěžším ze severních shao-linských stylů. K zvládnutí tohoto stylu je nutné mít velmi silné nohy. Používají se velmi rychlé, tvrdé a agresivní techniky, přechody v postojích jsou také velmi rychlé, svižné a pevné. Techniky následují jedna za druhou, údery rukou se v mžiku střídají s podmety a kopy nohou. Říká se, že kdo tento styl zvládl, stal se neporazitelným.