Nedávno jsem se jako doprovod tcháně zúčastnil setkání zájemců o qigong (čchi-kung). Šedesátnice Li se podělil s přítomnými o zkušenosti s cvičením čchi-kungu, které jí pomohlo vyhrát boj s těžkou nemocí.

Li je příkladem „zázračného" vyléčení rakoviny vaječníků. V roce 2000, kdy byla stanovena diagnóza, jí doktoři dávali naději na maximálně půl roku až rok života. Na začátku roku 2001 prodělala Li první operaci a poté šest cyklů chemoterapie. Li se nechtěla nemoci poddat a hledala i jiné metody léčení. Doslechla se o příznivých účincích čchi-kungu, a tak hned po propuštění z nemocnice vyhledala učitele a začala s cvičením.

„Zpočátku jsem dost pochybovala, ale zároveň jsem cítila, že je to pro mně v momentě, kdy se vyčerpaly všechny možnosti západní medicíny, jediná cesta, jak přežit," říká Li. Během jednoho roku nedělala Li nic jiného, než že cvičila čchi-kung. Po jednoročním cvičením nebylo po rakovině ani stopy.

Příběh paní Li není ojedinělý. Dalším příkladem úspěchů tradičního čínského cvičení je také chirurg Wang. Pětapadesátiletému doktorovi diagnostikovali začátkem loňského roku pokročilé stádium rakoviny tlustého střeva. Západní medicína okamžitě naordinovala chirurgický zákrok a chemoterapii. Wang se ale začal zajímat i o metody alternativní medicíny. Zkoušel čínskou medicínu, diety a různé druhy lidového léčitelství. Cvičením čchi-kungu se mu zmenšoval nádor a nakonec zmizel úplně.

Radikální zvrat nemoci byl jistě důvodem k radosti, ale odezva Wangova okolí na jeho počínání byla vesměs negativní. Mnozí mu vyčítali, že se nenechal operovat a jeden specialista mu dokonce zdůraznil, že jako doktor by měl jít příkladem.

Wang připouští, že kdyby neonemocněl, s cvičením čchi-kungu by pravděpodobně nezačal. Nicméně říká, že je otevřený novým věcem a pokud fungují, tak nemá důvod jim nevěřit.

Wang je zkušeným doktorem, a proto si velmi dobře uvědomuje výhody a nevýhody západní medicíny. Za její největší slabost pokládá to, že léčí následky a ne příčiny a že její metody jsou někdy k tělu značně nešetrné.

Zřetelným příkladem je léčba rakoviny. Po odstranění nádoru se nemoc obvykle šíří dál, napadá další orgány a následují další operace, které přinášejí pacientům psychické a fyzické utrpení. Západní medicína rozděluje tělo na různé části a orgány, kdežto tradiční čínská medicína vnímá tělo jako celek se soustavou kanálů, kde proudí energie qi (čchi). Usměrňování čchi pomocí dechu je hlavním cílem cvičení čchi-kungu, zatímco západní medicína se zaměřuje pouze na část těla, která je nemocná.

Dýchaní je při cvičení čchi-kungu velmi podstatné. Ať už stojíte na místě, nebo se pohybujete v prostoru, jako je tomu u populárního cvičení taijichuan (tchaj-ťi čchuan), nezapomínejte na dech. Řízené dýchání však může probíhat jen ve stavu, kdy jsou tělo i mysl uvolněné.

Doktor Wang říká, že pracoval přesčasy a často byl pod značným psychickým tlakem. Na sport měl velmi málo času a když si nakonec nějaký čas našel, sportování jej ještě víc vyčerpávalo. Dodává, že cvičením čchi-kungu se naučil relaxovat a to mu pomáhalo v boji s rakovinou.

Paní Li má dnes na sportovaní také odlišný pohled. Do tělocvičny byla zvyklá chodit skoro každý den. Fyzické cvičení ji pomáhalo, ale z dlouhodobého hlediska ji vyčerpávalo. „čhi-kung je lepší než jakékoliv jiné cvičení a na rozdíl od ostatních sportovních aktivit se při něm nezraníte," říká Li.

Čchi-kung je přijímán jako prostředek k dosažení zdraví, ale pořád zůstává alternativní či sekundární léčební metodou a většina společnosti toto cvičení ignoruje. Pro mnohé je to možná z důvodu nedostatku osobní zkušenosti. Pořád tedy platí: Kdo se nepřesvědčil na vlastní kůži, neuvěří.

Čchi-kung se ve světě pomalu stává uznávaným nástrojem v boji s těžkými nemocemi. Je to také díky výzkumu, který podporují státní instituce v Číně. Vedle toho se výzkumu čchi-kungu věnují i soukromé vědecké asociace. Příliš teorie ale může být na druhé straně překážkou. Přihlásit se do rychlokurzu a očekávat okamžité výsledky, to není ten správný přístup. Existují i učitelé, kteří vyučují čchi-kung, ale sami se cvičení příliš nevěnují.