V předchozí relaci jsme se naučili třem větám z prvního textu lekce 8, tj. první - W? sh? Zh?ngguórén. Česky: Jsem Číňan. Druhá - W? sh?Jiék?rén. Česky: Jsem Čech. Třetí - W? sh? S?lu?fák?rén. Česky: Jsem Slovák.
Teď bych dělala poznámku:
Za prvé, název země plus čínský znak?tvoří výraz pro příslušníka najaké země, např. čínský název Číny??plus ? tvoří čínský název Číňana nebo Číňanky, tedy???; čínský název Česka??plus? tvoří čínský název Čecha nebo Češky, tedy???; čínský název Slovenska????plus?tvoří čínsý název Slováka nebo Slovenky, tedy?????. Tímto způsobem se dá tvořit název příslušníka jakékoli země. Asi jste si už všimli, že se v čínštině nelíší u názvu člověka maskulinum a femininum.
Dále začínáme studovat druhý text této lekce. Tento text popisuje dialog mezi jedním Číňanem a Čechem Josefem. Vedle nich byl také Angličan. Jejich dialog se týká spolužáků zmíněného Číňana.
Text začal dotazem Josefa, který česky zní: Prosím vás, jaké jste národnosti? Jste Číňan nebo Japonec?
A čínsky - ????????????????????
Skládá se ze 16 slabik, z nichž převážná většina je vám známá, totiž první „q?ng", druhá „w?n", za kterou dávejte čárku; třetí slabika je „nín", čtvrtá „sh?", pátá „n?", šestá „guó", sedmá „rén", po které dávejte otázník; osmá slabika je zase „sh?", devátá až jedenáctá „Zh?ngguórén", za kterou dávejte čárku; třináctá je také „sh?" a poslední slabika je znovu „rén", po které dávejte otázník. Neznámé jsou jenom tři, tj.
dvanáctá – hái, souhláska h a dvojhláska ?i, nad ? je označení druhého tónu;
čtrnáctá – r?, souhláska r a samohláska i s označením čtvrtého tónu;
patnáctá – běn, souhláska b a dvojhláska en, nad e je označení třetího tónu.
Nyní tento dotaz nejprve přečtu já: Q?ng w?n, nín sh? n? guó rén? Sh?Zh?ngguórén, hái sh? R?běnrén?
Dále si jej zopakujte po mně: Q?ng w?n, nín sh? n? guó rén? Sh?Zh?ngguórén, hái sh? R?běnrén?
Výborně. Na jeho dotaz odpověděl Číňan takto: Jsem Číňan. A vý?
A čínsky - ?????????
Tato věta je krátká. Skoro všechny slabiky tvořící větu jsou vám známé, totiž první „w?", druhá „sh?", třetí až pátá „Zh?ngguórén", po které dávejte tečku; šestá slabika je „nín". Neznámá je jenom poslední slabika ne, souhláska n a samohláska e bez označení tónu, po níž dávejte otázník.
Teď si tuto odpověď skuste zopakovat symi: W?sh?Zh?ngguórén. Nín ne?
Výborně. Pak ten Čech řekl: Jsem Čech. Jmenuji se Josef.
A čínsky - ????????????
Tato věta se dělí na dvě části. První část je úplně stejná jako třetí věta prvního textu, po ní je znaménka čárka; druhá část se skládá z pěti slabik, z nichž první „w?" a druhá „ji?o" jsou vám známé. Třetí slabika je
yu?, souhláska y a dvojhláska üe, nad e je označení prvního tónu;
s?, souhláska s a samohláska e s označením čtvrtého tónu;
f?, souhláska f a samohláska u s označením prvního tónu.
Nyní si tuto větu společně zopakujeme: W?sh?Jiék?rén, w? ji?o Yu?s? f?.
|