Lampionový festival se koná patnáctého dne prvního lunárního měsíce v noci prvního úplňku po Svátcích jara. Při něm Číňané tradičně jedí knedlíky z lepkavé rýžové mouky se sladkou náplní, které symbolizují opětné setkání lidí. Ulice, dvorky a nádvoří jsou plné mnohobarevných lampionů, zářících ve večerní a noční tmě. V některých místech se lidé večer scházejí a soutěží v luštění nápisů na lampionech, připravených jejich tvůrci.

Dalším tradičním čínským svátkem jsou Svátky čistoty a jasu, nazývané také "čínské dušičky." Drží se 5.dubna a jsou výrazem úcty k předkům. Poslední dobou mnoho lidí v tento den uctívá i památku revolučních hrdinů. Protože to je období, kdy se celá země znovu zelená, lidé se rádi procházejí přírodou, pouštějí draky a radují se z příchodu jara. Proto jsou někdy také nazývány "Dnem procházek zelení."

Velice oblíbený je Svátek dračích člunů neboli Letní festival. Slaví se 5.dne 5.lunárního měsíce, tedy v červnu. Má se za to, že tomu tak je na počest vlasteneckého básníka Čchü Jüana ze 3.stol.př.n.l. Protože nebyl schopen zabránit tehdejšímu úpadku země, na protest se utopil v řece Mi-luo /v současné provincii Chu-nan/, a to právě tohoto dne, kdy hlavní město Čchu padlo do rukou dynastie Čchin. Legenda vypráví o tom, že lidé na loďkách prohledávali řeku a snažili se ho nalézt. A prý už od té doby lidé každoročně vytahují čluny na hladinu řek a symbolicky mu házejí do vody rýží naplněné kousky bambusu. Památka básníka žije, konají se soutěže podlouhlých člunů s dračími hlavami na přídi a tradičním jídlem zůstávají cung-c', ochucená lepkavá rýže ve tvaru pyramidovitých knedlíků, zabalená do listů bambusu.

Na podzim se slaví Svátek středu podzimu, připadající na 15.den 8.lunárního měsíce, což je právě uprostřed podzimu a odtud jeho název. Ve starých časech tohoto dne obětovali lidé měsíci a společně slavili dobrou úrodu. Měsíční úplněk, který je této noci obzvláště jasný, pro ně zůstává symbolem rodinného kruhu a při slavnostním posezení se pojídají kulatá jídla a zvlášť pak kulaté "měsíční koláčky," zdobené mytologickými výjevy, průpovídkami a nápisy pro štěstí.

Oblíbený je také Svátek dvojité devítky, připadající na 9.den 9.lunárního měsíce, tedy někdy v průběhu října. Podle čínské tradice je devátý den šťastným dnem a v devátém lunárním měsíci dnem nejšťastnějším. Číňané při něm vystupují na hory, jedí koláče, pijí víno a vzdávají hold uctívaným květům chryzantém. Od konce 80.let se z něj stal svátek starých lidí. V zemi se pořádají nejrůznější shromáždění, divadelní představení a podobné akce, při nichž se projevuje úcta starým lidem.

Etnické menšiny slaví celou řadu svých vlastních svátků, z nichž mezi nejznámější patří Svátek vodní spršky, rituálně slavený menšinou Taiů v provincii Jün-nan, při němž postříkání vodou je výrazem přání štěstí a třídenní oslavy provází závody člunů s dračími hlavami na přídích, tance, ohňostroje a mnoho dalších aktivit. Mongolové konají na přelomu léta a podzimu Trh Nadam se soutěžemi v zápase, jízdě na koni a lukostřelbě (slovo nadam znamená v mongolštině zotavení a rozptýlení). Svátek Danu ("nikdy nezapomeň na minulost") slaví příslušníci menšiny Jao z Čuangské AO Kuang-si, pro nějž je charakteristické tancování za znějících měděných bubnů a ohňostroj raket. Den písní a tanců slaví už přes tisíc let Čuangové a Tibeťané svátek Tibetského nového roku a Ongchor ---očekávání dobré úrody.