Čína je mnohonárodnostní zemí. Doposud bylo uznáno 56 etnik. Kromě národa Chan, který tvoří 91 procent čínské populace, žije v Číně i 55 národnostních menšin.

Místopředseda Státního výboru pro národnostní záležitosti Wu Shimin uvedl, že regionální autonomie národnostních menšin znamená zavedení samosprávy pod jednotným vedením státu v oblastech, kde žijí výlučně příslušníci národnostních menšin. Tento systém byl zaveden už od samého začátku existence Čínské lidové republiky, aby se řešila národnostní otázka. Pan Wu uvedl,/Záznam 1/

„Od zavedení systému regionální autonomie uplynulo již přes 50 let a tento systém se už stal jedním ze základních politických systémů v Číně. Národnostním otázkám se v dnešním světě venuje široká pozornost. Mnoho osobností zpřátelených s Čínou projevuje velký zájem o regionální autonomii národnostních menšin. Čína bude tento systém nadále prosazovat a zdokonalovat."

V 80. letech minulého století Čína vypracovala Zákon o regionální autonomii národnostních menšin. Ten legislativně zakotvil uplatňování daného systému a přitom obohatil náplň samosprávy. Jak pan Wu informoval, Číně je administrativně rozdělená na 34 celků, z toho 5 má statut autonomních oblastí, další 4 jsou ústředně řízená města a zbytek jsou provincie. Kromě toho bylo zřízených mnoho autonomních krajů a okresů národnostních menšin v provinciích. Regionální autonomie národnostních menšin tvoří více než polovinu čínského území.

Podle ústavy, Zákona o regionální autonomii národnostních menšin a další právní předpisy jsou území se statutem národnostní autonomie oprávněná samostatně řídit své vnitřní záležitosti, používat a rozvíjet vlastní jazyk a písmo, nezávisle plánovat a rozvíjet hospodářství, atd. Ústava také pověřuje území národnostních autonomií vypracováním právních předpisů v souladu s národnostními a místními rysy. Například v některých místech s národnostní autonomií se uplatňuje zákon o manželství ve změněné verzi, ve smyslu kterého se věkové omezení k registraci manželství snižuje o dva roky pro muže i ženy. Podobných místních předpisů pro národnostní samosprávu je více než 480.

Menšinové národnosti žijí většinou v pohraničí a mají relativně zaostalou ekonomiku. Ústřední vláda proto vůči autonomním úřadům důsledně prosazuje preferenční politiku po stránce finanční, daňové a ochrany územních zdrojů. V uplynulých desítkách let věnuje čínská vláda velkou pozornost zejména rozvoji ekonomiky a sociálních věcí v národnostních autonomních územích a k tomuto účelu uvolnila dohromady přes jeden bilion čínských jüanů. Ekonomika národnostně autonomních území zaznamenala v r. 2003 přes desetiprocentní přírůstek a už po dobu několika let překročuje celostátní průměr.

Z 55 menšinových národností je 22 etnických skupin, u nichž každá zvláště má méně než 100 tisíc příslušníků a čelí speciálním obtížím. Úředník právního odboru zmíněného výboru Mao Gongning na tiskové konferenci uvedl, že ústřední vláda věnuje mimořádnou pozornost rozvoji těchto početně menšinových skupin a už podnikla řadu opatření k zlepšení jejich životních podmínek./Zázam 2/

„V letech 2002 – 2004 bylo ze státního rozpočtu uvolněno 117 milionů jüanů hlavně na výstavbu infrastruktury včetně vody, elektřiny a silnic a na rozvoj sociálně ekonomických záležitostívěcí."

Čínská vláda bude nadále zkoumat a zdokonalovat formy konkrétního uplatňování regionální národnostní autonomie, v souladu s reáliemi země. Také se bude snažit zdokonalovat právní soustavu a podporovat všestranný rozvoj sociálně ekonomických věcí národnostních menšin a jejich autonomních území.