Do tohoto hlavního města provincie Heilongjang přišlo za prací kolem 650 000 lidí. Ženy tvoří z tohoto čísla asi 35 procent.

Ředitelka harbínské kanceláře paní Tao Zengtian říká :

„ Práva žen jsou porušována velmi snadno a bohužel i velmi často. O ženách, které cestují za prací to přitom platí dvojnásob. Ony samy často ignorují základní pravidla a nemají vůbec ponětí o tom, čeho se podle zákona mohou domáhat. To všechno jejich postavení oslabuje."

Například žena, která říká, že její křestní jméno je Song přiznala, že její situace je velmi složitá. Do Harbínu přišla krátce po Jarních svátcích jako kadeřnice z rodného města Lanxi. Byla neustále ponižována a obviňována svým šéfem, který jí dokonce dodnes dluží výplatu.

Další žena, 22. letá kadeřnice Li z jednoho hotelu, musela skončit se svou prací, protože byla neustále vystavena harašmentu svého šéfa.

Paní Tao dodává :

„ Tyhle dva případy jsou typickou ukázkou toho, do jakých situací se dostává mnoho čínských žen na trhu práce."

Kolem 80 procent tohoto typu žen – pracovnic má pouze nižší střední vzdělání nebo ještě nižší typ vzdělání. To je faktor, který také hraje velmi důležitou roli ve schopnosti bránit se takovému typu chování a zacházení.

Tao pokračuje :

„ Mnoho z těchto žen nemá legální dokumenty o svém vzdělání anebo vůbec nemají v pořádku své pracovní dokumenty. Jejich zaměstavatelé to vědí a zneužívají toho. Tyto ženy často nemají žádnou pracovní smlouvu, jsou odkázány jen na ústní dohodu. A tu je samozřejmě snadné porušovat nebo dokonce úplně popřít."

Kolem 60 procent žen, které migrují v severočínském Harbinu za prací, přiznává, že nemají dokonce vůbec žádné pracovní dokumenty.

To všechno jsou fakta, která podmiňují ještě internzivnější boj proti nelegálním praktikám, které přetrvávají v některých částech Číny na trhu práce. Policie, odbory i prokuratura jsou odhodlání s nimi velmi tvrdě bojovat a jejich původce dohnat k zodpovědnosti.