Pan Lin-sin je jediným členem ČLPPS za národnost Ťing, která s necelými 20 tisíc příslušníky tvoří jednu z nejmenších čínských etnických skupin. Ťingové žijí hlavně v pohraničí s Vietnamem. Jak pan Lin informoval, Ťingové dříve obývali především tři malé ostrůvky, zabývali se lovem ryb a žili v bídě. Po založení Čínské lidové republiky byla zřízena Autonomní obec národnosti Ťing. Vláda investovala do výstavby hrází a půdy pro rozvoj zemědělství. V rámci národnostních oblastí zaznamenali Ťingové nejvyšší průměrné příjmy na hlavu obyvatele.

V předvečer každého ročního zasedání ČLPPS pan Lin udělal kus práce v průzkumu a výzkumu a pokaždé předložil několik návrhů. Letos přinesl na zasedání 4 návrhy, s důrazem na hospodářský rozvoj národnostních oblastí a ochranu jejich kultury. Pan Lin se domnívá, že se zvyšováním životní úrovně věnují Ťingové čím dál tím větší pozornost rozvoji národnostního vzdělávání a ochraně tradiční kultury. Lin proto navrhl, aby stát investoval do výstavby muzea s tematickým zaměřením na 22 menšinových národností./Záznam 1/

„Pamětihodnosti představují neobnovitelné zdroje. S prosazováním reforem a otevřenosti a sociálně hospodářským rozvojem se mnoho tradicí početně menších národností integrovalo do moderního života. Svérázná národnostní kultura čelí hrozbě zániku, pokud její záchraně nebude věnována patřičná pozornost, pokud jí nesesbíráme a neupravíme."

Podle odhadu pana Lin je potřeba 200 milionů čínských jüanů na zavedení tohoto záchranného projektu. Suma investic není tak velká, ale význam bude obrovský. Pan Lin vyjádřil přesvědčení, že stát bude jeho návrh podporovat.

Národnost Šuej má necelých 400 tisíc obyvatel a žije smíšeně s jinými etniky hlavně v horách na jihozápadě země. Člen ČLPPS za národnost Šuej pan Wej Ťie-dženg uvedl, že kvůli nepatrným kontaktům mezi jednotlivými národnostmi kdysi mezi nimi panovala konfrontace. Bylo tomu taky tak u Šuejů, kteří po dlouhou dobu zůstávali v izolaci a něměli téměř žádné kulturní nebo ekonomické kontakty s jinými etniky. Po vyhlášení Čínské lidové republiky se situace změnila.

„Za to vděčíme především národnostní politice státu, podle které všechny národnosti jsou si rovny a vůči menšinovým národnostem se kromě toho uplatňuje zvláštní preferenční politika, která slouží ve prospěch jejich rozvoje. Šuejové si tím posílili národnostní sebejistotu a sebehrdost. Na druhé straně stát upevňoval investice na rozvoj školství v národnostních oblastech a díky tomu se značně zvýšil podíl vzdělaných příslušníků národnostních menšin. V neposlední řadě jednotlivé národnosti harmonicky spolunažívají a jako členové velké čínské rodiny si navzájem pomáhají ve prospěch společného rozvoje."

V západočínské provincii Čchin-chaj žije na zázemí čchinchajsko-tibetské náhorní plošiny skupina tibetské národnosti. Z tamnějšího autonomního kraje pochází pastevec Nurde, další člen ČLPPS. Uvedl, že kvůli nevyhovujícím dopravním podmínkám žila jeho vesnice v naprosté bídě. Později stát uvolnil množství investic na výstavbu silnic, škol, nemocnic a jiné infrastruktury. Upevňoval ekologickou úpravu a ochranu pastvinařských oblastí a díky tomu se značně zlepšily tamnější výrobní a životní podmínky. Delegát Nurde uvedl,

„Obyavatelé si vydělávají víc. Pro cestování používáme namísto krav a koní motocykly a auta. Do školy chodí 90 procent dětí z pasteveckých rodin. Mají šanci dostat středně odborné, vysokoškolské i magistrské vzdělání. Každá obec má k dispozici zdravotní středisko, které v podstatě vyhovuje potřebám obyvatel."

Pastevec Nurde letos na zasedání ČLPPS předložil několik návrhů zaměřených na vývoj a ochranu zdrojů a na výstavbu infrastruktury v národnostních oblastech. Podle něho infrastruktura sehrává klíčovou roli při dalším zvýšování rozvoje dovedností národnostních oblastí.