V minulém pořadu jsem vám vyprávěl o nejdelší čínské řece, řece Jang –C, a dnes je na řadě ta druhá v pořadí, tedy Žlutá řeka. Je o něco málo kratší, měří „ jen „ 5460 km.

Pramení vysoko v Tibetu a její prameny jsou stejně nepřístupné, jako prameny řeky Jang – C. Na své pouti severní a střední Čínou protéká 7 provinciemi. Na horním toku se z Tibetu dostane do provincie Qinhai. Právě tady dostává svou typicky žlutou barvu, protože do ní vítr navál písek z pouště Gobi a také se do ní dostává spraš z okolních břehů.

Každý rok se Žlutá řeka vylévá ze svých břehů a způsobuje obrovské záplavy. Oběti na životech jdou za těch uplynylých několik tisíc let do stovek milionů. Přesto je tahle řeka milována i proklínána současně.

Snad žádná jiná řeka nemá pro Číňany takový význam, Je považována za symbol státnosti, její břehy byly osídleny už mnoho tisíc let před naším letopočtem. Vznikaly tu prastaré státní útvary, odkud se řemesla a vzdělanost šířily do celé Číny.

Já sám jsem poprvé Žlutou řeku uviděl ve městě Fugu v provincii Shanxi. Tvoří tu hranici mezi provinciemi Shaanxi a Shanxi a pokud sem občas zavítají turisté, často se fotí uprostřed velkého mostu, kde je symbolická hranice mezi provinciemi.

Podél řeky vznikala řada prastarých chrámů a i když se jich do dnešních dnů už mnoho nedochovalo, některé tu přeci jen najdete.

Třeba ten vysoko na skále nad městem Fugu. Ani největší záplavy tak vysoko nedosáhly, a tak tu v minulosti sídlily desítky mnichů. Dnes se sem po mnoha letech znovu vrací život a řemeslnící opravují střechu i sochy uvnitř kláštera.

Žlutá řeka protéká i liduprázdnými oblastmi, hlavně na svém horním toku. Ale většinou protíná velmi hustě osídlené oblasti. Na březích vznikla řada velkých města, jako například Ti – nan. Řeka to má odtud už jen pár set kilometrů ke svému ústí do Žlutého moře.

Ve městě vyvěrá už tisíce let vydatný sladkovodní pramen, který si udržuje konstatní teplotu 19 stupňů. Právě tahle voda, teplé podnebí a dobrá půda daly vzniknout mnoha zemědělským farmám,

Těžko říct, která řeka je pro Číňany posvátnější, jestli Dlouhá , nebo Žlutá. Obě patří k sobě, obě patří k Číně. A lze říct, že bez nich by asi Čína nebyla Čínou.