V předchozí relaci Minikurs čínštiny jsme pokračovali ve studiu druhého textu lekce 9, který je ve formě dialogu mezi Číňanem a cizincem. Naposled jsem vám vysvětlila odpověď Číňana, která česky zní: Mluvím česky. Rozumím také slovensky, ale dobře nemluvím. Kromě toho jsem se také učil němčině.

Tato slova se dají přepisovat takto: W? hu? jiéwén, yě néng t?ngd?ng s?lu?fák?y?, d?n shu? b?h?o. Chúc?y?w?i, w? hái xuégu? déy?.

Poslední dvě slabiky „déy?" odpovídají českému výrazu němčina.

Dnes se naučíme poslední větě tohoto textu, tedy slovům cizince. Česky zní: To je krásná náhoda. Rozumím také trochu německy, tak se s vámi můžu bavit i německy.

A čínsky – ????????????????????????

Tato slova jsou tvořena třemi částmi. První z nich je jednoduchá a skládá se jenom ze tří slabik, tj.

První qi?o, souhláska q, samohláska i a dvojhláska ?o, nad ? je označení třetího tónu.

Druhá slabika slabá „de" a třetí slabika „hěn" jsou vám už známé, proto je podrobně nevysvětlím.

Takže první část se přepisuje jako Qi?o de hěn. Za ní dávejte znaménko čárku.

Druhá část této věty je složená ze 7 slabik, které jsou vám všechny známé, totiž první „w?", druhá „yě", třetí „d?ng", čtvrtá „y?", pátá „di?nr", šestá a sedmá „déy?". Za ní dávejte čárku.

Teď tuto část přečtu já: w? yě d?ng y?di?nr déy?,

Dále si ji společně zopakujeme: w? yě d?ng y?di?nr déy?,

Výborně. Třetí část věty je tvořená deseti slabikami, z nichž 8 je vám známých, tj. první a druhá „w?men", třetí „yě", čtvrtá a pátá „kěy?", šestá „y?ng", sedmá a osmá „déy?". Neznámé jsou jenom poslední dvě, a sice

devátá – ji?o, souhláska j, samohláska i a dvojhláska ?o, nad ? je označení prvního tónu;

desátá – tán, souhláska t a dvojhláska ?n, nad ? je označení druhého tónu. Za touto slabikou dávejte tečku.

Nyní ji přečtu: w?men yě kěy? y?ng déy? ji?otán.

Teď si ji společně zopakujeme: w?men yě kěy? y?ng déy? ji?otán.

Výborně. Dále si celou větu společně zopakujeme: Qi?o de hěn, w? yě d?ng y?di?nr déy?, w?men yě kěy? y?ng déy? ji?otán.

Teď udělám poznámku:

Za prvé, pokud jde o čínský výraz „čínština", dá se říct jako h?ny?, tedy jazyk národnosti Han, tak0 jako zh?ngguóhu? anebo zh?ngwén, tedy čínský jazyk. To proto, že hanský jazyk je obecným a oficiálním jazykem celé Číny;

za druhé, Čína je mnohonárodní stát a každá národnost má svůj jazyk. V oblastech, kde se usídlili Hanové, existují nesčetné dialekty, které jsou vzájemně značně odlišné. Pro dorozumění mezi obyvateli různých národností a oblastí čínská vláda usilovně popularizuje po založení ČLR obecný čínský jazyk, přesto zůstávají v různých koutech země jazyky a nářečí národnostních skupin. Pekingský jazyk je nářečí Pekingu a jeho okolí. Mezi další dialekty např. patří šanghajský dialekt, který se přepisuje jako sh?ngh?ihu?, fuzhouský dialekt, přepis – fúzh?uhu?, dialekt severovýchodní Číny – d?ngběihu? a kantonsko-hongkongský dialekt – yu?y?.

Dále vám položím jednu otázku: Jak se do čínštiny přepisuje výraz „pekingský jazyk"?

Tuto otázku ještě jednou zopakuji: Jak se do čínštiny přepisuje výraz „pekingský jazyk"?