Založit centrální feudálnií dynastii, to byl nesporně pokrok v dějiném vývoji. Císař Čching Š-chuang dal sjednotit zákony, míru a váhu, měnovou soustavu a písmo, což bezpochyby přispělo k ekonomickému rozvoji společnosti. Ale na druhé straně byl k lidu velmi k druhý.

Zatížil lid nesnesilnými daněmi a nucenou prací. Jestli Velká čínská zeď, kterou nařídil budovat ze spojení zdí chránící města byvalých různých států, měl ještě pozitivní význam pro boj proti nepřátelům, tak výstavba císařského hřbitov už byla jen na ujmu lidí. Ze 12 let jeho vlády budoval 11 let císařský hřbitov. Císařský hrbitov se nachází na úpadí kopce Li Sang v blízkosti Si-an, metropole provincie Šan-si. Ve středu hřbitova je 76 metrů vysoká, navršená hlíněná mohyla. Podle historických spisů byla vnitř mohly nahoře klenba inkrustovaná drahokameny znázorňující slunce, měsic a hvězdy a dole ve kanálu je rozlévána rtuť, symbolizující voda v řece.. obrovský hřbitov je obehnán vnitřní a vnější zdí. Jeden kilometr východně od císařova hrobu v podzemí hrbitova byla objevena velká jáma, naplněná keramickými figurami a koněmi v životní velikosti. V osmidesátých letech byl na západě u hrobu měděný kočár s koněským spřezením. Tyto nalézené vykopávky jsou vlasně jen částí pohřebních relikvií. Archeologové soudí, že bude to trvat ještě dalších padesát let, než budou odkryty všechny vykopávky v podzemí Čching Š-chuangova hřbitova.

Na místě ttéto jámy, která měří 14 tisíc čtverečných metrů, je vybudováno muzeum. Mezi koramickými figurami v jámě jjsou pěšáci, jeudcí i důstojníci, kteří jsou v brnění a na hlavách přílby. Jsou všichni přes 1.7 metrů vysocí. Vypadají důstojně a živě, každý má jiné výrazy v obličeji, a jinak modelován.

Zbraně v rukou vojáků jsou pravdivé. Je pozoruhodné, že jsou tyto zbraně sice byly pochovány po zemí už více než 2000 let, ale jsou stále lesklé. Mezi nimi je nerezavý bronzový meč z listiny, bronzu a cínu s více než deseti druhy vzácných kovů a byl ještě chromován. Chromování přý patří i dnes k pokročilé technologii.

Dále vás budeme informovat o revoluci Sin-Chaj a panu Sunjatsenovi.

V polivině 17. století převzala moc v Číně vládoucí třída nárnosti Man a založila dysnatii Čching, poslední feudální dysnatii v Číně. V polovině 19. století se postupně rozpadala a stala se obětí evropských výspělých kapitalistických mocností. V roce 1840 rozpoutala velká Británie, opiovou válku, která skončila porážkou Číny a podepsáním nankingské nerovnoprávné smlouvy s británií, prví nerovnoprávné smlouvy v moderních dějinách Číny. Vzápětí vnutily Číně jiné velmoci jedna po druhé nerovnopráné smlouvy, a vymohly si celou řadu výsad v Číně. Číně hrozilo nebzpečí likvidace. Za této situace začla skupina vlastenecky smýšlejících vzdělanců vlivem západní moderníí civilizace přemýšlet o tom, jak zachránit svůj stát a národ. Mezi nimi byl nejvyznačnějším představitelem pan Sun Jatsen. Pod jeho vedením vypuklo se zdarem ozbrojené povstání v den 10. října roku 1911, totiž revoluce Sin-chaj z roku 1911. Dynasie Čching byla svržena a Sun Jatsen se stal prozatímním prezidentem Čínské republiky, která byla svým charakterem republikou buržoazní demokratickou. Byla vypracována ústava demokratického charakteru, která stanoví, že veškerá svrchovaná moc čínské republiky patří lidu, Sun Jatsen přijal i mnoho reformních opatření, jako např, spálení všech mučidel a zákaz mučení vězňů. Avšak vzhledem hlubokému zakořenění feudálních sil a slabému sociálnímu základu buržoazní demokratické revoluce a bezohlednému imperialistickému zásadu zanedlouho užnemohjlo být řeči o buržoazní demokracii v Číně. 1. října roku 1949 bylo vyhlášeno založeníí Čínské lidové republiky. Od té doby byl definitivně svržen v Číně imperialismus, feudalismus a byrokratický kapitalismus a Čína se stala doopravdy samostatným státem.