A čínsky – ?????

Tato věta se skládá z čtyř slabik, a sice

w?, souhláska w, tedy české dvojté vé, a samohláska o s označením třetího tónu;

sh?, souhláska sh, tedy kombinace souhlásek s a h, a samohláska i s označením čtvrtého tónu;

xué, souhláska x, tedy české iks, a dvojhláska üe, kombinace samohlásky ü bez přehlásky a samohlásky e s označením druhého tónu;

sheng, souhláska sh a trojhláska eng, kombinace samohlásky e a souhlásek n a g, bez označení tónu.

Nyní si tuto větu zopakujte po mně: W? sh? xuésheng. W? sh? xuésheng. W? sh? xuésheng.

Výborně. Tak jsme se naučili všem čtyřem větám prvního textu. Dále bych dělala poznámku:

1. V čínštině se podstatná jména nerozlišují na mužský, ženský a střední rod, proto čínské výrazy ?? (sh?ngrén)???? (j?xi?sh?) a ?? (xuésheng)?které se objevily v druhé, třetí a čtvrté větě tohoto textu, česky znamenají jak muže, tak i ženu;

2. Čínské slovo?? (sh?ngrén) česky znamená obchodník. Z nich první znak ? (sh?ng) odpovídá českému výrazu obchod. Toto čínské slovo má další dva varianty, totiž ?? (sh?ngy?) a?? (m?oy?).

Milí posluchači! Dále začínáme se učít druhému textu lekce 10. Text je ve formě dialogu a obsahuje 3 dotazy a 3 odpovědi. První dotaz je úplně stejný jako první věta prvního textu, která česky zní: Jaké máte povolání?

A čínsky – ????????

Věřím, že si její přepis dobře pamatujete, proto podrobně nevysvětlím.

Druhá věta tohoto textu česky zní: Jsem tlumočník z francouzštiny, pracuji ve firmě se zahraniční kapitálovou účastí.

A čínsky - ?????????????????

Tato věta se tvoří 15 slabikami, z nichž 6 je vám známých, tj. první „w?", druhá „sh?", čtvrtá „y?", sedmá „z?i", osmá „y?" a devátá „ji?". Neznamých je 9, totiž

třetí – f?, souhláska f a samohláska ? s označením třetího tónu;

pátá – f?n, souhláska f a dvojhláska ?n, nad ? je označení prvního tónu;

šestá – y?, souhláska y a samohláska i s označením čtvrtého tónu, za touto slabikou dávejte znaménko čárku;

desátá – hé, souhláska h a samohláska e s označením druhého tónu;

jedenáctá – z?, souhláska z a samohláska i s označením prvního tónu;

dvanáctá – g?ng, souhláska g a trojhláska ong, nad o je označení prvního tónu;

třináctá – s?, souhláska s a samohláska i s označením prvního tónu;

čtrnáctá – g?ng, je úplně stejná jako dvanáctá;

patnáctá – zu?, souhláska z a samohlásky u a o, nad o je označení čtvrtého tónu.

Teď celou tuto větu přečtu já: W? sh? f?y? f?ny?, z?i y? ji? héz?

g?ngs? g?ngzu?.

Slabiky f?y? odpovídá českému výrazu francouzština, f?ny? pak tlumočník nebo překladatel, g?ngs? firma a g?ngzu? pracovat nebo práce.

Nyní si větu společně zopakujeme: W? sh? f?y? f?ny?, z?i y? ji? héz?

g?ngs? g?ngzu?.