Je půl sedmé časně ráno. Pančeláma 11. již vstal a uklídil si. Kleká třikrát s hlavou na zem před soškou Sakyamuniho umístěnou v ložnici, a poté začíná s recitací náboženských textů. To je každodenním úkolem, který 15tiletý pančeláma 11. plní už deset let.

Před 16 léty zemřel pančeláma 10. v Tibetu. Reinkarnace je specifickým způsobem hledání následníka v tibetském buddhismu. Tato práce hned začala přísně podle náboženského procesu. Pracovní skupina složená z několika duchovních mistrů cestovala po tibetské oblasti a zjistila 28 kandidátních dětí. Po opakovaném srovnání a třídění byl v r. 1995 definitivně určen za převtělení pančelámy 10. dítě se světským jménem Gyantsen Norpo. Slavnost jeho nástupu na trůn se uskutečnila v Lhase v klášteru Jokhang před sochou Sakyamuniho. Několik dnů poté se pětiletý pančeláma 11. stěhoval z domu do klášteru Tsahilungpo.

Tsahilungpo je největším klášterem sekty Gelupa na jihu Tibetu. Byl postaven v r. 1447. Stal se místem dlouhodobého životu a studia pančelámů již od jejich čtvrté generace.

Od půl deváté do půl desáté je pro pančelámu 11. doba čtení a recitování náboženských knih. Jde o nejdůležitější náplň každodenního života. Pan Jamyang Gyatso, učitel pančelámy 11. uvedl,

„v tibetském buddhismu se studijní osnova dělí na dvě části, tedy na knihy esoterické i exoterické sekty. Není snadné dosáhnout určitého stupně. Pouze na studium exoterických knih je potřeba 22 let. Potěšující je to, že pančeláma 11. má talenty od narození a také velkou píli, a že se naučil jakémukoli předmětu vždy o polovinu času méně než ostatní lámové."

Od deseti do jednácti je doba rozpravy. V klášterovém vzdělávání jsou rozprava a recitace obecně užívanými způsoby studia. Cestou rozpravy lze povzbudit moudrost, vyškolit řečnickou dovednost a posílit pochopení buddhistických textů. Pančeláma 11. nám uvedl,

„rozprava je zajímavá. Jako například filozofie má samé abstraktní pojmy. Co mi učitel vysvětlil, si musím nejen zapamatovat, ale také pochopit. Rozprava připívá k vyjádření svých názorů a vzájemná výměna poznatků napomáhá do hlubka vnímat, co jsme studovali. Čím víc pochopíme, tím budeme mít větší zajímavost o další studium."

Jako vůdce tibetského buddhismu se pančeláma 11. pilně učí buddhistické znalosti. Kromě toho často řídil a organizoval některé důležité náboženské akty. Když mu bylo 9 let, již dokázal použít veškeré budhistické nádoby a zarecitovat buddhistické texty v počtu 16 tisíc tibetských znaků. V těchto letech cestoval po Pekingu, Čchin-chaji a Šan-si, kde řídil důležité rituály pro chrámy tibetského buddhismu.

Pančeláma 11. se na cestě těšil vřelému uvítání a srdečnému uctívání věřících a světských obyvatel. Na oplátku věnoval věřícím požehnání rituálním dotčení jejich hlavy.

Ve 12 hodin je čas na oběd. Ve dne našeho interview s pančelámou 11. byli tam jeho rodiči, ryzí pastevci. Jak nám informovali, pačenláma 11. má staršího bratra. Oba dobře vycházejí. Když se starší bratr setkává s obtížemi ve studiu, rád to říká mladšímu bratrovi, nikoli rodičům.

V půl patnácté začíná pančelámovi 11. doba na studium jiných předmětů. Podle potřeby se musí učít kromě tradičních buddhistických znalostí také standardní čínštinu, angličtinu, matematiku atd.

Ve volném čase pančeláma 11. rád používá computer k splnění domácích úkolů, které mu uložili učitelé. Mj. se velice zajímá o vědu a techniku. Před dvěma léty Čína úspěšně vypustila svou první vesmírnou loď s lidskou posádkou. Se silnou zvědavostí přijel pančeláma 11. do Pekingského vědecko-technického muzea, aby se podíval na model vesmírné lodi a obracel se na experta.

V 19 hodin je čas dívat se na televizi, zvláště na televizní zpravodajství a tím se může seznamit s událostmi z domova a ze zahraničí. Občas se také dívá na televizní filmy se zaměřením na příběhy z historie.

Po půl devatenácté začíná pančeláma 11. se sebestudiem. Opakuje co se učil ve dne a připravuje se na nový den. Než jde do spánku, uvolňuje ještě hodinu na cvičení kaligrafie, která zůstává jeho největší zálibou. Tak to je obyčejný den pančelámy 11.