Ve staré čínské společnosti vyznačované rituálností byl bronz určen pro odlévání rituálních a především obětních nádob, na kterých se předkládaly oběti bohům Nebes, Země, hor a řek. Do těchto ritálních sad patřily i nádoby užívané při hostinách, oceňováních a pohřbech tehdejší šlechty. Jako velmi kvalitní materiál, který je velmi odolný, nepraská a nerozbíjí se, byl bronz užíván králem při odlévání nádob s nápisy, které sloužily jako pocta předkům krále, knížat, ministrů, lenních pánů a vůbec všem, kteří se významně zasloužili o zemi nebo jejího panovníka. Tato nádoba pak připomínala skutky předků po dlouhé generace.

Čínské rituální bronzové nádoby jsou charakteristické svým symbolickým dekorem, který se začal užívat někdy před třemi tisíci lety a kombinuje v sobě mnoho druhů zvířecích motivů, které lze vypozorovat z okolní přírody. Výsledný poměrně děsivý tvar představuje tvář a celému dekoru se čínsky říká „taotie". Byla-li taková nádoba postavena do divoce plápolajícího ohně, začaly její vypoulené oči zářit a jakoby sledovat dotyčného pozorovatele. Děsivý výraz dodávala také široce se otvírající a šklebící se ústa, odhalujíce tak široké a velké zuby. Ohromné čelisti byly vystavené na odiv a připravené k okamžité akci a z celé hlavy vyčníval pár uší nebo rohů. Děsivý výraz, který tato tvář měla, vyjadřoval jak krásu, tak tajemnost. Dekor taotie je jedním z nejfantastictějších a nejimaginativnějších dekorů, které byly na starých čínských bronzech vůbec kdy nalezeny. Unikátním způsobem tak vypovídá o rituální a náboženské funkci starých čínských bronzových nádob.

Bronz je vlastně slitina mědi a cínu, s malou příměsí olova. Existence této slitiny dokazuje poměrně velký pokrok a signalizuje přechod civilizace od doby kamenné do doby bronzové. Po dobu zhruba dvou tisíc let mezi 17. stoletím př.n.l. a dynastií Han, která vládla od roku 206 př.n.l. do roku 220 n.l., používali Číňané velmi vzácný a cenný bronz, aby odlili velké množství rozličných rituálních nádob, hudebních nástrojů a zbraní. Všechny tyto výrobky se vyznačovaly elegancí formy, velmi jemnou dekorací a jasnými nápisy pomocí čínských znaků. Jen znovu potvrzují velikost tehdejší čínské civilizace a uměleckého cítění starověké Číny a demonstrují, jak brzy používali Číňané svou vynalézavost a důvtip při výrobě věcí, které čerpaly jak z vědy, tak z umění a z pramenů okolní přírody.

U čínských bronzových nádob se kladl veliký důraz na rovnováhu a symetrii formy, které vyjadřovaly slavnostní ráz a ceremoniální užití. Vzhledem k tomu, že bronz byl poměrně drahý materiál, bylo používání těchto nádob vyhrazeno rituálním účelům pro potřeby vládnoucích vrstev.

Podle funkce lze bronzové předměty rozdělit do čtyř základních skupin. Jedná se o nádoby na jídlo, nádoby na víno, nádoby na vodu a hudební nástroje. V každé z těchto skupin lze nalézt nekonečné množství variací forem a dekoru, které plně demonstrují bohatou imaginaci a kreativitu Číňanů té doby.

Například od nádoby typu gui, tedy nádoba na vařené proso, existuje velké množství různých typů, které jsou ekvivalentní s dnešními nádobami na vařenou rýži. Některé mají kruhovou základnu, aby bylo stabiliováno břicho nádoby, jiné mají čtverhrannou základnu, aby byla zdůrazněna geometričnost. Kotlík ding byla trojnožka používaná k vaření s párem držadel. Tři nohy držely nádobu v potřebné vzdálenosti od ohně, aby se maso uvnitř dobře povařilo. Nádoba jue byla určena pro zahřívání a pití vína. Měla výlevku a postranní ucha a rovněž stála na třech nohách. Nejznámější nádobou na víno, která měla tvar buď kruhový nebo i čtvercový, je pohár zun.