|
Jedna ze západních čtvrtí Pekingu nese jméno Kung-ču-fen - Princeznina hrobka. Vzdává tak hold jedné z výjimečných žen čínských dějin, Princezně Che-šuo, vlastním jménem Kung S´-čen, která celý svůj život oddaně podporovala mandžuskou dynastii Čching (1644-1911). Jako jediná žena v čínských dějinách zastávala úřad velitele císařské gardy a velela posádce chránící jihozápadní hranice říše.
Její otec Kung Jou-de byl oblastním velitelem v Teng-čou v dnešní provincii Šan-tung na sklonku dynastie Ming (1368-1644). Roku 1631 dostal za úkol dovést posily do východní provincie Liao-ning, která se zmítala v bojích s postupující čchingskou armádou. V provincii Hu-pei uvázl kvůli neustávajícím dešťům a sněhu bez potravin a teplého oblečení. Znechucen zkorumpovaným mingským dvorem spolu se svou třítisícovou armádou povstal proti panovníkovi. Byl ale zastaven a obklíčen mingskými jednotkami.
V sevření mezi vojsky nepřítele a vládnoucí dynastie se rozhodl vzdát se raději mandžuským vojákům. Když se o tom dozvěděl čchingský vládce, poslal Kungovi na pomoc vojsko a sám mu vyšel vstříc pět kilometrů před městské brány. Pohnut těmito činy přísahal Kung věrnost čchingské straně.
V závěrečných bojích s dynastií Ming vedl Kung Jou-de ohromující tažení dlouhé tři tisíce kilometrů z mrazivého severovýchodu do tropické provincie Kuang-si na jihozápadě. Po nastolení dynastie Čching byl jmenován Vévodou Ting-nan a velitelem jihozápadní oblasti.
Jeho dcera S´-čen se narodila roku 1645 a vyrostla v armádních kasárnách. Roku 1652, kdy armáda povstalých rolníků obklopila jeho velitelské stanoviště v Kuej-linu, byl Kung Jou-de smrtelně zraněn a po vpádu vojsk do města spáchal se svými dvěma manželkami sebevraždu. Z rodiny čítající sto osob se díky otcovým vojákům zachránila jediná S´-čen.
Po potlačení povstání se S´-čen v roce 1954 na příkaz císaře Šun-č´ho odebrala do hlavního města, kde ji před branami přivítal zástup vojenských a civilních hodnostářů. Později byla odvedena do paláce, kde se setkala s císařovnou vdovou Siao-čuang, která ji v pohnutí nad jejím osudem přijala za dceru.
Císařský dvůr Kungovi na počest jeho oddanosti Čchingům a sebeobětování vystrojil státní pohřeb a nechal v Pekingu postavit chrám zasvěcený jeho památce. Jako žena nemohla S´-čen zdědit otcův šlechtický titul. Přesto se k ní všichni chovali jako k vévodovi a bylo jí povoleno převzít zodpovědnost za jeho úřad. Císař jí navíc udělil titul Princezna Che-šuo.
|