|
O víkendech paní Sun Ji, která pracuje v americké společnosti v Pekingu, přichází do Centra pro mentálně retardované dětí, aby o ně pečovala a hrála si s nimi. Sun Ji je jednou z mnoha, nespočetných mladých čínských dobrovolníků. Hnutí mladých dobrovolníků začalo v Číně v roce 1993. Podle statistiky do dneška, více než 100 milionů čínských mladých lidí odpracovalo v dobrovolných službách přes 4 miliardy 500 milionů hodin. O vlastní dobrovolní službě Sun Ji novinářům řekla, že jako dobrovolnice stále pracuje v tomto zdravotnickém centru dětí s opožděných duševním vývojem. Postupně zjistila, že rodinné ekonomické podmínky některých dětí jsou velmi chudé. V pekingském obvodu Chao Yang je mentálně zaostalé dítě Gu Liang. Jeho matka je navíc tělesně postižena, s nízkým měsíčním invalidním důchodem. Taková rodina nemůže nést náklady na lečbu pro Gu Liang. Když se Sun Ji tuto skutečnost dozvěděla, každý měsíc vyčlení ze svých píjmů 150 juanů, aby pomohla Gu Liang. Domnívá se, že dobrovolná služba nijak nezatěžuje její každodenní život a práci. Současně může přinest dětem v tomto denním stacionáři radost. Sun Ji řekla, že když pomáhá jiným lidem, poskytuje jí to radost. Pokud jí to různé okolnosti dovolí, chce v tom rozhodně pokračovat. V Číně teď přibývá lidí jako je Sun Ji, která svůj volný čas tráví jako dobrovolnice.
Li Hong-lin, kterému je 36 let, pracoval jako náměstek ředitele zakladní školy v jihočínském rozvinutém městě Shen Zhenu. V roce 1998 jako jeden z 20 dobrovolníků města Shen Zhen přijel do chudého okresu Chang Shun v provincii Gui Zhou v jihozápadní Číně. Stal se obyčejným učitelem v místní střední škole. Tento okres je státem označen za chudou oblast. Životní úroveň místních rolníků je velmi nízká. Škola nemá dostatek finančních prostředků, aby vybudovala studentské internáty. Mnoho dětí, které bydlí velmi daleko od školy, musí volky nevolky vstávat každý den brzo ráno a urazit dlouhou a únavnou cestu pěšky do školy. Kromě toho, neznají vnější svět a neuvědomují si důležitost vzdělání. Li Hong-lin řekl, že učil studenty ve třetím ročníku zdejší střední školy, ale jejich vědomostní úrověň byla velmi nízka a nebyla srovnatelna ani s úrovní žáků čtvrtého ročníku základní školy v Shen Zhenu. Úkoly žáků opravoval dlouho do noci. Jeho cílem bylo udělat všechno, aby pomohl studentům. Věří, že znalosti můžou změnit místní stav chudoby. Postupně tito děti začaly milovat školu. Po roce se Li Hong-lin vrátil do Shen Zhenu, ale na své studenty z Gui Zhou nezapomněl. Teď si Li Hong-lin vybral jinou dobrovolní službu. Tentokrát odjede jako učitel čínštiny do laoského hlavního města Vietianu.
|
v 
