Čínský rozhlas pro zahraničí

v Kontakt
China Radio International
Domov
Svět
  Ekonomika
  Kultura
  Věda a technika
  Sport
  Další

Dnešní Číňané

Novinky z Číny

Čínská ekonomika

Společenský život

Věda a technika
(GMT+08:00) 2005-06-30 21:44:30    
Dabované filmy ztrácí na popularitě

cri
Říká se, že v Číně každý, kdo je o tři roky mladší než vy, už patří do jiné generace. Při pohledu na výběr zábavy se tento názor potvrdí – ten, kdo poslouchá hard rock místo relaxační hudby a jde na oslňující Hvězdné války místo na Harry Pottera, už je v očích teenagerů a mládeže kolem dvaceti starý.

A nejnovější módní trend? Dívat se na Harryho Pottera v původním znění. Pokud dá Číňan přednost dabované čínsky mluvící verzi místo anglickému originálu s čínskými titulky, sklidí jen posměch mladší generace. Šanghajský filmový festival se rohodně řídil novým trendem – žádný ze stovky promítaným filmů dabing neměl.

Dabing je finančné náročný, zasahuje do autorských práv a podle organizátorů festivalu ho není třeba, jelikož se zaměřuje na vzdělanou mládež.

A generační propast? Pro Číňany starší 30 představuje dabing umění sám o sobě a lidé z této profese se těší možná většímu respektu než zahraniřní herci a herečky, kteří ve filmu hrají.

V roce 1980 lemovalo na 30 000 šanghajanů cestu, kudy su ubíral pohřební průvod Čchiou Jüe-fenga. Ptáte se, kdo to byl? Pouze jeden z nejznámějších herců, kteří propůjčily svůj hlas zahraničním filmům. Nejvíce se zapsal do paměti diváků jako hlas filmových hrdinů typu pana Rochestera v britské Janě Eyrové.

Dabing byl nesmírně populární v sedmdesátých a osmdesátých letech, hlavně protože jen z tak se mohli lidé dozvědět něco o vnějším světě v době. Na otázku, jak vypadá muž ze Západu, by tehdejší Číňan nejspíš odpověděl „Zorro" nebo „Alain Delon".

Mekkou čínského dabingu je Šanghajské dabingové studio. V padesátých letech vznikly dvě dabingová studia: roku 1955 v Čchang-čchunu v provincii Ťi-lin a roku 1959 v Šanghaji. Obě zůstala do dnes v majetku státu, ale šanghajské studio má trochu mezinárodnější atmosféru.

Obě studia se podílela i na mezinárodních vztazích. První šanghajskou zakázkou byl totiž sovětský životopis slavného botanika Mičurin. Po ochlazení vztahů mezi oběma zeměmi byly přerušeny i filmové styky a začaly se dovážet filmy z „bratrských" zemí jako Jugoslávie a Albánie. Po ukončení Kulturní revoluce (1966-76) pocházely první filmy z Japonska a Mexika. V závěsu za nimi přišly americké kasovní trháky jako Pravdivé lži a Rychlost.

V minulých padesáti letech bylo v šanghajském studiu nadabováno přes tisíc filmů z padesáti zemí. Diváci těchto dabovaných filmů mezitím překročili třicítku, nebo i padesátku. Randící mládež, hlavní zákazník dnešních kinosálů, ale přivykla filmům v původním znění s titulky a byla nadšená prvním nedabovaným filmem v čínských kinech – hitem Pearl Harbour z roku 2001.

Od té doby čím dál tím více pekingských a šanghajských kin promítá v hlavním sále film v původním znění a dabované filmy v sále malém. Pro diváky neovládající ten který cizí jazyk může být ale obtížné vnímat obraz a číst titulky.

„Občas mě unavuje sledovat zároveň děj a titulky zároveň, ale vzít dívku na dabovaný film je trapné," přiznal jeden devatenáctiletý vysokoškolák.