Za nadvlády dynastie Čching, tedy v období před 240 lety, bylo odvedeno z severovýchodní Číny do Sin-ťiangu více než tři tisíce vojáků a civilistů národnsoti Xibo, aby upevnili obranu pohraničí. Usadili se jižně od řeky Jili. Museli však čelit nedostatku vodních zdrojů. Po 6tiletém úsilí prorazili kanál dlouhý více než dvěstě kilometrů. Díky kanálu, do které teče voda z řeky Jili, mohli proměnit pustinu v ornou půdu a začali ji obdělávat. Tento kanál, prospěšný následujícím generacím národnosti Xibo, se tak nazývá Čapučal, který v etnickém jazyce znamená „ sýpka". Zmíněná podskupina národnosti Xibo měla velké zásluhy o tehdejší pohraniční obranu čínského území. O této historii znají dnešní příslušníci tohoto etnika žijící v Sin-ťiangu a cítí nad ní hrdost. V Sin-ťiangu je jich už více než 40 tisíc. Mají vlastní autonomní okrsek zvaný Čapučal. Každý rok ve dne 18. dubna si připomínají výročí stěhování svých předků z severovýchodu země do Sin-ťiangu, a pořádají slavnost, při níž se převlékají do svátečních krojů.

Snad kvůli stýsku po domově si xiboští obyvatelé Sin-ťiangu dodnes zachovávají specifické obyčeje a jazykové zvyky. Mnozí z nich znají ujgurštinu, kazaštinu, ruštinu a standardní čínštinu. Xiboský učenec pan Čchi-če-šan uvedl,

„jazyk a písmo národnosti Xibo se zachovávají jen u jejich příslušníků žijících v Sin-ťiangu. Xibo také představuje jediné etnikum, které umí číst texty v jazyce mandžuské národnosti."

jak pan Čchi dále informoval, sin-ťiangská skupina Xibo věnuje velkou pozornost školství, je pilné a svědomité ve studiu. Nemálo příslušníků svým úsilím zaznamenalo obrovské výsledky. K nim patří například oblíbení moderátoři, proslulí učenci, úspěšní podnikatelé a sportovní hvězdy.

Nejvýznačnějším charakterem národnosti Xibo je vysoká úroveň jezdectví na koni a střílení z luku. Právě kvůli tomu ji pověřila tehdejší dynastie Čching k pohraniční obraně Sin-ťiangu. V té době se k odvodu mohli dostavit jen ti branci, kteří byli schopni cválat na koni a během 100 metrů zasáhnout tři terče. Mnoho mužských příslušníků národnosti Xibo se proto začalo cvičit už v malém dětství. Měli by se pustit do vzpírání a podobných výciků k zvýšení síly v pažích, a potom zahájit střílení do fixních a pohyblivých terčů z blízké a daleké vzdálenosti. Cvičili střílet nejprve na nohách a poté na koni. Nakonec ovládali střelby tak, že moholi na cválající koni zasáhnout běžící zvířta a létající ptáky.

Národnost Xibo žijící v Sin-ťiangu dodnes miluje šípy jako svůj život. Střílení zůstává nejoblíbenějším sportem jejích příslušníků. Autonomní okrsek Čapučal je tak proslulý jménem „čínský domov střílení z luku". V době agrárního volna se tu konají soutěže, vzdáleností pro střílení je obvykle 100 nebo 140 kroků. Vynikající střelci se vždy těší bouřlivým potleskům.

Sin-ťiangské skupině Xibo se velice líbí lidová písně zvaná „řeka Jili". Líčí lásku k dnešnímu domově. Originálním zpívačkou této písně je xiboská příslušnice paní Guan Šu-sin. Absolvovala Ústřední národnostní univerzitu v Pekingu a poté se vrátila do Sin-ťiangu, kde svým podílem přispívá k rozkvětu umění svého etnika.

„mně se velmi líbí věta, že etnické věci patří světu. Hudba je bez hranic, budu se snažit vyjádřit ty nejlepší věci své národnosti, aby se naše etnická hudba udržela a nadále rozvíjela."

Autonomní okrsek Čapučal si vloni připomněl 50. výročí svého vzniku. S cílem zachovávat a rozvíjet tradiční kulturu národnosti Xibo byla na území okrsku vybudována velkolepá národnostní folklórní zahrada. Můžete se tam seznámit s historií a kulturou národnosti Xibo, ale také obdivovat krásu xiboských písnů a tanců i vystoupení vynikajících střelců. Nenechte si ujít střílení na vlastní kůži.