Paní Šiobara Hačumi, která bydlí v japonském Tokiu vychovali nevlastní čínskí rodiče v Číně. Její nevlastní otec jí dal jméno Du Dongmei.

V červnu roku 2005 Paní Šiobara Hačumi se tak jako v minulosti vrací do města Changchunu metropole provincie Jilin v severovýchodní Číně k několikadenní návštěvě nevlastní 90leté matky Yu Shfang.

Bez nevlastních rodičů bych neměla dnešní život a dobrou rodinu. Na to nikdy nezapomenu.

Paní Du Dongmei je japonský sirotek z druhé světové války, který byl vychován v Číně. Před 60 lety, v době dlouhodobé okupace Číny, Japonsko ve snaze intenzivně exploatovat čínské hospodářství, poslalo velké množství přistěhovalců do čínských provincií Hei Longjiang????Jilin?Niaoning?Vnitřní Mongolsko v severovýchodní Číně. K ním patřili i rodiče Du Dongmei.

Po porážce Japonska ve válce, japonští vojáci a přistěhovalci zabíjeli své ženy a dětí, aby neměli velké břemeno na cestě zpatky domů.

Japonka jménem Nakamvara Kijoko, jejíž čínské jméno je Chen Shu-qin si na to stále dobře pamatuje.

Jednoho dne odpoledne přišli japonští vojáci a hned zabili všechny dospělé a dětí. Tehdy mi bylo 8 let a měla jsem jěště 7letou sestru. Moje matka nám řekla, abychom utíkaly. Tehdy vojáci zabili mojí matku, mladšího bratra a sestru.

Podle statistiky tehdy bylo v Číně, zejména ve zmíněných třech provinciích a ve Vnitřním Mongolsku zabito asi 5 tisíc sirotků, kteří zůstali v Číně. Nejstaršímu z nich bylo 13 let a nejmladší byl několikaměsíční kojenec. Číňané tehdy nenáviděli Japonce k smrti. Během přes 10let trvající agresivní války zemřelo celkem 35 milionů čínských vojáků a obyvatel, mnoho rodin ztratilo své příbuzné. Ale čínští obyvatelé dobře věděli, že děti jsou nevinné a za všechno může japonská militaristická vláda. Čína byla tehdy vystavena japonské agresi a život v Číně byl velmi tvrdý. Nebylo jednoduché vzít do výchovy i japonské sirotky a stát se tak jejich nevlastními rodiči. Pokud jde o život u jejich nevlastních rodičů, paní Šiobara Hačumi s dojetím a slzami v očích říká,

Rodiče neměly co jíst, ale pro mně šestřili obilí. Na to nikdy nezapomenu.

Jedna stará paní Li shuxian se v době japonské okupace města Changchunu stala obětí zvůle japonského vojáka, který ji kopal do břicha. Způsobil ji taková zranění, že už nikdy nemohal mít děti. Ale když viděla na ulici japonského sirotka Aojamu Mmoe, podala jí pomocnou ruku. Dala jí čínské jméno Xu Guilan a chtěla, aby její život byl jako voňavá orchidea. K tomu všemu nemocná Li Shuxian jenom dodala, „jsem žena a matka".