Když zvednete své oči k noční obloze, pak není-li zrovna zataženo, sptaříte spoustu hvězd a souhvězdí. I starší číňané upírali svůj zrak k nebi a i oni viděli v seskupení hvězd obrazce, které jim připomínaly nějakou věc či slavnou osobnost., ať už vybájenou nebo skutečnou. Mezi čínskými souhvězdími září na obloze dvě jasné hvězdy naproti sobě, ve kterých Číňané spatřují mýtické postavy pasáčka a nebeské přadleny.

Stejně jako starší Řekové, i Číňané věřili v mnoho bůžků. To platí jak pro učení taoismu, tak pro buddhismus nebo i konfucianismus., kde byli význační učenci po své smrti v myslích lidu zbožštěni. Svět se dělil na tři části - nebe, zemi a peklo. V každé části fungoval podobný vládnoucí systém s císařem na vrcholu moci, kterému sloužili jeho úředníci. Věřilo se, že nebeský císař měl sedm krásných dcer. Nejmladší z nich byla nejkrásnější a nejzářivější.

V dávných dobách žil kdesi v Číně jeden velmi chytrý, bystrý a dobrosrdečný mladík. Brzy osiřel a tak žil ve veliké chudobě. Ujal se opuštěného býka, který se mu odvděčil velikou loajálností a každý den společně orali na poli. Trávili spolu téměř každou chvíli a o jejich přátelství se vědělo široko daleko. Sirotkovi neřekl nikdo jinak než pasáček.

V té době se v nebeském paláci začala velmi nudit sedmá císařova dcera. Ač měla to veliké privilegium žít na nebesích, byla tím odloučena od pozemského světa. Jak každý denpozorovala dění na zemi, zatoužila po pozemském životě. Její touha byla tak silná, že se rozhodla uprchnout nepozorovaně z paláce a snést se na zem. Na zemi vyhledala pasáčka, kterého se již dávno zamilovala. Pro chudého sirotka to byla velmi šťastná událost. Oženil se se sličnou císařskou dcerou a měli spolu dvě děti, chlapečka a holčičku. Od té doby, kromě toho, že pasáček každé ráno odešel společně se svým druhem buvolem orat na poloe, vydělávala na živobytí i jeho manželka předením. Všichni vesničané se obdivovali její veliké zručnosti a začali se u ní učit příst. Od té doby bala dívka známá jako přadlena.

Takto si rodina žila v klidu a míru., i když ne v blahobytu, několik let. Jelikož jeden den v nebeském paláci je jako mnoho let na zemi, trvalo dlouho, než císařská rodina zjistila, že jedna z císařských dcer schází a další čas zabralo, než si vystupovali k chýši pasáčka. Nebeská císařovna posléze dala přadleně na výběr: buď se vrátí zpět na nebesa nebo uvidí svou rodinu zahynout. Přadleně nezbylo než uposlechnout příkazu a vrátit se zpět do paláce.

Když to zjistil pasáček, přepadl ho veliký smutek. V jeho nesnázích pomohl jeho starý přítel buvol, který promluvil lidským hlasem a vyzval mladého pasáčka, ať na něm dojede ke své milované ženě. Pasáček na něj nasedl, do košíku uložil obě děti a na zádech buvola se rozletěli do nebes.

To se ovšem dozvěděla nebeská císařovna. Ze strachu, aby pasáček na kouzelném buvolovi nedohonil její dceru, vytáhla si z vlasů jehlici a nakreslila na nebesích ohromnou stříbrnou řeku. Stříbrnou řeku na západě znáte pod jménem Mléčná dráha. Takto chtěla na věky odloučit rodinu od sebe.

Smutek nebeské přadleny a pasáčka byl však tak veliký, že oblomil všechny straky, které přispěchali na pomoc a vytvořili ze svých těl most, na kterém se pasáček s přadlenou mohou scházet vždy sedmého dne sedmého měsíce podle čínského lunárního kalendáře.

V čínské kultuře funguje až dodnes straka jako posel dobrých zpráv, na rozdíl od vrány, která věští neštěstí.

Když se uprostřed léta podíváte na severní oblohu, pak jí vévodí souhvězdí v Evropě známé jako Lyra a Orel. Mezi nimi je patrná bíle zabarvená Mléčná dráha. Nejjasnější hvězda v souhvězdí Orla Altair představuje Pasáčka, který v koších na bambusové tyči nese své dvě děti. Nejkrásnější hvězda souhvězdí Lyry Vega, pak představuje Nebeskou přadlenu, která drží v ruce člunek, jakoby předla.