Čínský rozhlas pro zahraničí

v Kontakt
China Radio International
Domov
Svět
  Ekonomika
  Kultura
  Věda a technika
  Sport
  Další

Dnešní Číňané

Novinky z Číny

Čínská ekonomika

Společenský život

Věda a technika
(GMT+08:00) 2005-08-22 21:54:29    
Letos je 60. výročí vítězství světové války proti fašismu

cri
Podle statistiky v době od roku 1933 až do roku 1941 město Šanghaji celkem přijalo 30 židovských uprchlíků z Evropy. Židovské spolky v Šanghaji byly největší na Dalném východě, židové zde založili své zastupitelství, školu, zasedací místnost, nemocnici, vytvořili různé kluby a obchodní komory, časopisy a politické spolky a dokonce mali k dispozici své vojenské jednotky. Ruská židovka Sara Rossová, která žila v Šanghaji přes 10 let v době druhé světové války, říká,

V Číně jsem se naučila dobré morálce. Každý Číňan se k nám choval stejně. Nevím, jestli židé z jiných státech žili tak dobře jako my v Číně.

Saře je letos 91 let. V roce 1916 se přestěhovala z ruské Síbíře do Harbinu, kde vyrostla jako holka a v Harbinu se zamilovala do kluka. Uzavřeli manželství. Poté, kdy Japonsko rozpoutalo agresivní válku proti Číně, byly uzavřeny závody a obchody v Harbinu. Hospodářství stagnovalo. 25letá Sara a její manžel přijeli do Šanghaje, kde žili přes 10 let. V roce 1949 odjeli do Izraele.

Ten, kdo přijel do jeho rodiny, jako by vstoupil do tradiční čínské rodiny z 30. let minulého století. Starý nábytek, typické staré čínské obrazky, lampiony i různé čínské tradiční umělecké předměty a staré obrázky Šanghaje. Sice uplynulo již 60 let, ale Sara o Číně říká,

Mám krásné cítění k Číně, kde se můj manžel a syn narodili. Strávili jsme tam nejkrasnější chvíle v mém životě. Sice jsem Izraelka, ale také Číňanka v mém srdci.

Židové v Šanghaji se také zůčastnili čínské války proti japonským uchovatitelům a s čínským lidem navázali hluboké bojové přátelství. Rakouský lékař Jacob Rosenfeld v roce 1939 přijel do Šanghaje. Za dva roky se přestrojil za německého misionáře, přijel na čínskou základnu bojovat proti japonským uchvatitelům v čínské provincii Shandong??. Číňané ho považovali za rakouského Bethune. V roce 1949, po založení nové Číny se Rosenfeld vrátil do Izraele. Tehdy jeho příbuzní již zemřeli. V roce 1952 Rosenfeld zemřel na srdeční infarkt a nikdo nevěděl o jeho zážitcích v Číně a nikdo nevěděl, kde byl pohřben. V roce 1992, kdy byly navázány diplomastické styky mezi Čínou a Izraelem, Společnost přátelství mezi Izraelem a Čínou, kterou založili židové, kteří žíli v Číně, našla Rosenfeldův hrob a nechala jej zrekonstruovat. V roce 1999 zmíněná společnost a čínské velvyslanectví v Izraeli společně uspořádaly výstavu o životě Rosenfelda, což vyvolalo velký ohlas v izraelské společnosti. Výstava, která měla trvat 6 měsíců byla pro velký zájem prodlužena na 10 měsíců. Navštívilo jí 250 tisíc lidí. Předseda Zmíněné společnosti pan Tedy Kaufman novinářům říká,

Rosenfeld je miniatura čínsko-izraelských přátelských vztahů. Jeden žid přispěl k osvobození Číny a k výstavbě státu, zanechal kus historie, jeho život byl velmi důležitý pro čínský a židovský národ.

84letý Kaufman je jeden ze základatelů Společnosti izraesko-čínského přátelství. Po založení státu Izraele v roce 1948, někteří židové, kteří žíli v Číně, se vrátili do Izraele. V roce 1951 založili čínskou společnost židů, kteří žili v Číně. Po navázání diplomatických styků mezi Čínou a Izraelem, byla zmíněná společnost zdokonalována. V uplynulých letech židé, kteří v Číně žili postupně vymřeli, ale u těch, kteří zůstali stále přetrváva hluboké cítění k Číně. Pan Rosenfeld a členové zmíněné společnosti pravidelně pořádají různé akce, vydávají různé časopisy, každý rok pořádají slavnostní akt, rozdávají stipendium potomkům čínských židů a čínským studentům studujícím v Izraeli, s cílem prohlubovat dorozumění mezi mladými obyvateli obou zemí, aby více mladých lidí se stalo mostem k podpoře izraelsko-čínského přátelství a spolupráce.

Naším cílem je, aby si moderní společnost dobře pamatovala historii židů v Číně, s cílem podporovat přátelství mezi oběma národy a státy. Pokud zapomeneme na historii a minulost, nebudeme mít budoucnost.

Generální tajemník OSN Kofi Annan v březnu letošního roku na slavnostním aktu otevření izraelského památníku holocaustu židů řekl, že paměť je součastí touhy lidstva po rozumu. Dodal, že „musíme v paměti najít nový rozhled k posouzení hodnoty a významu existence lidstva". Nacistický holocaust židů odhalil nejhanebnější a nečernější stránku historie lidstva. Zážitky židů v Šanghaji dokazují, že v černé době stále existovalo lidské světlo, které poskytuje historii zrcadlo.