Peking se rozrůstá neobyčejnou rychlostí a to jak co se týká infrastruktury, tak především počtu obyvatel. Od roku 2001 je průměrný roční přírůstek populace vyšší než 300 tisíc lidí. Páté celonárodní sčítání obyvatel v roce 2000 stanovilo celkový počet obyvatel Pekingu na 13,8 milionu a to včetně denně přijíždějících obyvatel z okolních oblastí, kterých je kolem 3 miliónů. Čísla z konce roku 2004 hovoří o tom, že v Pekingu žije už 15,2 miliónu obyvatel, přičemž je v tom zahrnut opět počet dojíždějících, kterých je opět kolem 3 miliónů.

Městská vláda plánuje limitovat celkový počet obyvatel Pekingu do roku 2020 počtem 18 miliónů. Někteří odborníci však varují a poukazují na dřívější pokusy o omezení pekingské populace, které selhaly. Například na začátku 90. let se vyskytl návrh na to, aby počet obyvatel nepřekročil 10 miliónů. Jenomže tehdejší pokus o omezení nárůstu populace ztroskotal. Prudký růst počtu obyvatel vytváří dnes mimořádně silný tlak na všechny nezbytné zdroje, současně také na životní prostředí. Proto se otázky související s pekingskou populací znovu dostávají do centra pozornosti.

Na počátku tohoto roku vyslovil Zhang Weiying, profesor čínské Renminské univerzity a také člen městské rady, na poradní konferenci čínského lidového shromáždění kontroverzní návrh na omezení nárůstu migrujícího obyvatelstva.

Pred nedávnem Zhangův návrh zopakoval Yan Maoxun, stálý člen pekingského městského lidového kongresu, a dodal k tomu, že by se kriteriem pro selekci dojíždějícího obyvatelstva mělo stát vzdělání a ekonomická situace lidí. Oba návrhy, které byly obyvateli ostatních částí Číny důrazně odmítnuty, velká část stálých obyvatel Pekingu naopak vřele přivítala.

Podle průzkumu, který provedla letos v březnu pekingská společnost Up-Point Consulting, s návrhem, aby migrace obyvatelstva byla omezena, souhlasilo 42,5 % stálých obyvatel Pekingu, 32,1% byla proti a 25,4% řeklo, že neví.

Ti, kteří restrikce podporují, jsou přesvědčeni, že masivní příliv lidí bez tzv. hukou (to je povolení k trvalému pobytu) přináší městu velký tlak a je proto nezbytné přijmout opatření, která by nárůst migrujícího obyvatelstva omezila.

Ovšem oponenti tohoto názoru říkají, že migrace lidí do velkých měst je v současné době mezinárodním trendem a může fungovat jako podnět pro rozvoj společnosti. Proto se jim omezování nezdá opodstatněné.

Omezení není nutné

Qui Feng, výzkumný pracovník Institutu pro veřejné otázky Cathay říká: „Pozoruhodnou záležitostí v této otázce je především to, že veškeré návrhy, které směřují k omezení přílivu obyvatel, již nejsou stálými obyvateli Pekingu, jsou výhradně zacíleny proti tak zvané „populaci nižší kvality". Někteří vládní úředníci a lidé, kteří tuto politiku zaměřenou na omezování počtu obyvatel podporují, jdou dokonce tak daleko, že otevřeně přiznávají městu právo využít všech nezbytných prostředků – tedy například zavedení vstupní evidence obyvatel a zvýšení životních nákladů. Tímto způsobem by prý bylo možno „monitorovat" populaci oné „nižší kvality", která žije za hranicemi města. Tito lidé dokonce navrhují, aby byla přijata opatření, která by pomohla vytlačit i ty lidi, kteří už zde žijí.

Zastánci těchto návrhů o tom hovoří s takovou samozřejmostí, jako by se ani nejednalo o lidi, ale o nějakou epidemii či nemoc.