17letý gymnázista kazašského původu Muhtar sedí v prostorné a světelné učebně a je plný očekávání do budoucnosti.

„Máme tu dobré studijní podmínky. Příští rok se chystám k přihlášení na studium do matematické fakulty Čchingchuaské univerzity. Chci být matematikem k prostudování nerozřešených problémů a být člověkem, který přispěje svým podílem k rozvoji státu."

Z největší školy kazašského jazyka v sin-ťiangské prefektuře Altaj již nastoupily desítky tisíc studentů kazašského původu na vysokoškolské vzdělávání a stali se kvalifikovanými pracovníky v různých sférách.

V období před padesáti léty však děti z prostých rodin v Sin-ťiangu sotva dostaly šanci na školní docházku. V r. 1949 byla tam jediná vysoká škola a 11 středních škol a 90 procent obyvatel bylo negramotných. V současné době je v Sin-ťiangu více než 8600 škol, kde se učí asi 4 miliony 400 tisíc lidí a 60 procent studentů pochází z národnostních menšin. ústřední vláda vloni vyčlenila asi 140 milionů čínských jüanů na zavedení neplaceného škoství vůči studentům základních a středních škol v chudých oblastech. Negramotnost sin-ťiangských obyvatel se už snížila pod 2 procenta.

Stejně jako rychle se rozvíjející školství zaznamenala i infrastrukturální výstavba Sin-ťiangu úžasné tempo. V uplynulých padesáti letech po zrodu autonomní oblasti bylo invstováno množství financí na upevňování vodohospodářství, dopravy, telekomunikací, ochranu prostředí, atd. V posledních dvaceti letech převýšily investice do fixního kapitálu 780 milaird čínských jüanů, z nichž polovinu tvořily ústřední rozpočty. Před vznikem autonomní oblasti bylo v Sin-ťiangu pouze několik prostých silnic a bez železniční trásy. Osly a velbroudy byly hlavními dopravními prostředky. V současné době Sin-ťiang už má k dispozici moderní dopravní síť. Celková délka silnic dosáhla více než 860 tisíc kilometrů a u železnic je to asi 3000 kilometrů. Civilní letectví Sin-ťiangiu spojuje 60 čínských a zahraničních měst. Letecké linky činí přes 110 tisíc kilometrů a jde o nejdelší linky v rámci čínských provincií.

Ke změně dopravního stavu v Sin-ťiangu uvedl předseda autonomní vlády Smayi Tieliwarti takto,

„dnešní Sin-ťiang se velice liší od toho původního. V padesátých letech minulého století byl Sin-ťiang velmi vzdálený v očích těch lidí, kteří tu nebyli. Po padesátiletém těžkém boji sin-ťiangských obyvatel různých národností se situace prudce změnila. Například jsem se v r. 1962 vypravil z Kašgaru na jihu Sin-ťiangu do jeho halvního města, Urumči na vysokoškolské studium a cesta mi trval 7 dnů nákladním autem. Nyní z Urumči do Kašgaru stačí jedna a půl hodiny letadlem."

S urychlováním výstavby infrastruktur se významně zlepšilo v Sin-ťiangu i investiční prostředí. V těchto více než dvaceti letech zaznamenaly investice do fixního kapitálu roční přírůstek průměrně ve výši 2é procent. Díky zavedení série investičních akcí se Sin-ťiang stává důležitou čínskou základnou zemědělství, energetiky a obchodního zpracovatelství. Hrubý domácí produkt Sin-ťiangu v r. 2004 dosáhl 220 miliard čínských jüanů, což představovalo více než 40 násobků ve srovnání s obdobím před padesáti léty. Tajemník oblastního výboru KS Číny v Sin-ťiangu Wang Lequan uvedl, že obyvatelé autonomní oblasti benefitovali z rychlého rozvoje ekonomiky.

„životní úroveň obyvatel se stabilně zvyšovala. Zejména po zavedení reforem a otevírání se světu byl zaznamenán prudký růst materiálního života. Disponovatelné příjmy městských a venkovských obyvatel v r. 2004 vzrostly o 23,5 násobku, respektive 20 násobků oproti r. 1978."

Sin-ťiang má více než 19 milionů obyvatel, z nichž 60 procent tvoří příslušníci národnostních menšin, hlavně Ujguři, Kazaši, Chuejové a Mongolové. Při založení autonomní oblasti bylo v Sin-ťiangu asi 40 tisíc národnsotních kádrů a v současné době je jich více než 340 tisíc, kteří zaujímají přes polovinčí část všech kádrů v autonomní oblasti.

V Sin-ťiangu žije přes 9 milionů věřících. Politika svobodného náboženského vyznání se dobře uplatňovala. Podle statistiky je v celé autonomní oblasti více než 24 tisíc míst pro náboženské aktivity, k nimž patří hlavně mešity.

Autonomní vláda Sin-ťiangu bude nadále upevňovat infrastruktury a současně transformovat zdrojové přednosti v přednosti ekonomické. V r. 2020 zaznamená Sin-ťiang hrubý domácí produkt v hodnotě 420 miliard čínských júanů a společně s jinými provinciemi nastoupí do blahobytné společnosti.