Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang má bohaté turistické zdroje. Specifické jsou jak historické památky, tak i přírodní atrakce a lidové zvyky. Turistika se již stává jedním z pilířových odvětví podporujících ekonomický rozvoj v Sin-ťiangu. Stále víc obyvatel této autonomní oblasti benefituje z turistického ruchu.

Kanas je proslulé jezero na severu Sin-ťiangu. Na pobřeží jezera žije stařík mongolského původu Yeldesi. Už ve věku 13 let se začal učit hrát na Chu´er, zvláštní druh národnostních hudebních nástrojů. Právě kvůli tomu se jeho život prudce změnil po více než padesáti létech.

Chu´er je dechovým nástrojem, který se zhotovuje z rákosí rostoucího u jezera Kanas. Kvůli svéráznému druhu suroviny se šíří jen v rámci mongolské podskupiny Tuwa a nazývá se „živá zkamenělina lidové hudby".

Yeldesi je prý nejlepším hráčem na Chu´er. S vývojem turistické zóny v okolí Kanasu přichází sem stále víc návštěvníků z domova i ze zahraničí. Před několika léty dal Yeldesi rekonstruovat svůj dům v rodinný hotel. Nejpřitažlivějším turistickým projektem je právě vystoupení staříka s tradiční skladbou hranou na Chu´er.

Yeldesiova rodina se předtím živila hlavně pasením a lovem. Koncem devadesátých let začala ubytovat turisty. Celá rodina je nyní zaneprázdněna a někdy musí pracovat až do noci. Nicméně není námaha rodiny marná a v turistické sezóně si vydělávají přes 20 tisíc čínských jüanů měsíčně. Rodina je vybavena moderními elektrospotřebiči a letos hodlá koupit i auto. Yeldesi uvedl, „můj druhý starší syn se ode mně učí hudební nástroj Chu´er už čtyři roky. Za další dva tři roky může ovládat hrací techniku. A příští rok bude schopen společně se mnou hrát pro turisty."

Změna Yeldesiovy rodiny umožnila jiným usedlostem vesnice přijmout turistiku. Některé provozují restaurace a některé prodávají mléčné výrobky a turistické suvenýry. Z turistického ruchu benefituje 70 procent vesničanů.

Stejně jako změna u jezera Kanas se obyvatelé mnoha jiných atraktivních míst zabývá turistikou ke zlepšení svého života. Jedním z nich je stařík ujgurské příslušnosti Abulizi, žijící v Tulfanu, který je známým domovem hroznů.

Jak stařík nám informoval, jeho rodina se předím živila hlavně pěstováním révy a vydělala si pár tisíc juanů ročně. Před deseti léty se začala zabývat přijetím turistů.

„náš rodinný hotel přijímá více než tisíc turistů ročně. V letošním roce je jich mnohem víc a dosud jsme přijali 1200 tisíc turistů, z čehož dosáhly příjmy 12 tisíc juanů."

Jak Abulizi dodal, jeho rodina bezplatně hostí návštěvníky svěžím a sušeným ovocem. Turisté ale vždy koupí samovolně od něho množství domácí výroby. Roční příjmy celé rodiny z prodeje ovoce činí více než 30 tisíc juanů.

Statistiky ukazují, že Sin-ťiang vloni navštívilo přes 300 tisíc zahraničních turistů i rekordních 12 milionů čínských turistů. Příjmy z turistiky tvoří pět procent hrubého domácího produktu Sin-ťiangu.

S cílem upevnit rozvoj turistiky uvolnila sin-ťiangská administrativa v uplynulých pěti letech více než 4 miliardy čínských juanů na vytvoření pěti značkových atrakcí, zaměřených na poznání ekologie vysokých hor a jezer, na dobrodružství do pouště, na zájezd do stepí a pastvin, na vnímání historických a kulturních památek a na obdivování lidové kultury. Kromě toho ústřední vláda a sin-ťiangské úřady investovaly asi stovku juanů na infrastrukturální výstavbu sin-ťiangské turistiky.

Příliv turistů přinesl současně i tlak na ekologickou ochranu turistických atrakcí. V turistické zóně Kanas je vystavěno mnoho hotelů a restaurací, které však neodpovídají vkusu přírodních atrakcí. Místní úřad se už rozhodl postupně demolovat tyto stavby a zachovat jen obytné domy mongolské podskupiny Tuwa a jiných domorodců. V místě 30 kilometrů vzdálené od jezera Kanas se staví základna pro ubytování turistů. A tak se oddělí životní čtvrť od turistické zóny, což přispěje k ochraně ekologického prostředí v Kanasu.

Jak bylo informováno, po dokončení stavby může nová základna denně ubytovat 5000 lidí a plně vyhovět potřebám turistů do Kanasu.