V březnu letošního roku přijelo do Lhasy na Tibetskou univerzitu šest lidí z Japonska, Itálie, USA a Korejské republiky, aby se na dva roky učilo tibetský jazyk a literaturu od 38letého Phurjunga Tsheringa. Vědí, že takové štěstí nemají všichni studenti ze zahraničí a že se většina těch, kteří chtějí být studenty Phurjunga Tsheringa, může dostat jen šanci na dvouměsíční mezinárodní letní školu tibetského jazyka, kterou Tibetská univerzita pořádá každý rok v květnu až červenci.

Phurjung Tshering se narodil v tibetském regionu Xigaze. Jakoproslulý tibetolog vyučuje na fakultě tibetského jazyka Tibetské univerzity. Před 13 lety absolvoval ústřední národnostní univerzitu v Pekingu, kde získal bakalářský titul v oboru tibetského jazyka a literatury. Před 7 lety byl zase poslán do norské Univerzity v Oslu, kde se zabýval magistrským studiem historie tibetského buddhismu. V červnu 2001 se vrátil do Tibetu. Poté se od něho chce učit nejen mnoho studentů z tibetské národnosti a národa Chan, ale také nemálo stážistů z cizích zemí.

Studentka z Norska Katarina Turpeinen patří k 21 nově přijatým krátkodobrým zahraničním studentům Phurjunga. 30letá Katarina předtím byla na doktorském studiu na Virginijské univerzity a před odletem do USA se učila rok a půl na Helsinské univerzitě. Myslí však, že pro realizaci ideálu být tibetoložkou musí přicestovat do Tibetu, protože právě tam jsou výlučné jazykové a humanitní prostřední pro tibetologické badatelství.

„hlavím cílem mého studijního pobytu v Tibetu je zvýšit kvalifikaci v ústní tibetštině. Také se velice zajímám o tibetskou kulturu a tibetský buddhismus. Snažím se být tibetoložkou."

Katarina má dobrá základ čtení klasické tibetské literatury, ale chybí jí dovednost ústního vyjádření. Phurjung věnuje velkou pozornost poslechovému školení těchto zahraničních studentů. Vyučuje v tibetském jazyce a žádá, aby mluvili tibetsky, nikoli anglicky. Také prostřednictvím filmové a televizní výuky se zaměřuje na zvýšení poslechové úrovně krátkodobých zahraničních stážistů, aby jim poskytl dobré jazykové prostředí pro cvičení ústní tibetské řeči.

Katarina uvedla, že ve volném čase ráda povídá s místními obyvateli a tak zaznamenala větší pokrok než v USA.

Phurjung každý den pracuje stejně jako ostatní univerzitní profesoři. Dopoledne v pondělí až pátek má čtyři nepřetržité vyučovací hodiny. Snaží se kvalifikovat zahraniční studenty ve sluchu a mluvení tibetského jazyka. Také jim připravil nepovinný předmět Tibetská historie a literatura. Za učebnici pokládá starotibetský román Zpěvy a biografie Milarepy, což má za cíl vyškolit zahraniční studenty ve čtení a analyzování staré tibetšitiny a současně zvýšit jejich slovní zásobu.

Katarina uvedla, že je plná úcty a vděčnosti jejímu učiteli Phurjungovi, od něhož se naučila nejen odborných znalostí, ale také čestného ducha z profese.

„učitel je velmi hodný a trpěnlivý, vždy se nás ptal na to, jestli jsme mu rozumněli. Když jsme odpověděli ne, učitel se zastavil a opakovaně nám vysvětlil s velkou trpěnlivostí. Je pro mě překvapivého učitele, ani mě nenapadlo, že může vyučovat tak nádherně."

42letý Američan Zoran Lazovič je také jedním ze studentů Phurjunga. Zajímá se zejména o tibetskou kulturu a náboženství. Tibetsky se začal učit před osmi léty v USA, ale před odletem do Tibetu nemluvil ani tibetskou větu. Na americké univerzitě studoval starou tibetštinu a nedotýkal se běžně užívaných výrazů jako je „okno, stěna a silnice". Proto si velice váží studijního pobytu v Tibetu a je odhodlán využít tamnějšího jazykového prostředí k ovládání ústní tibetštiny./Záznam 3/

„v Tibetu máme hodně šancí na cvičení tibetského jazyka. Můžeme poslouchat rozhlasové vysílání a dívat se na televizní programy v tibetské řeči. Také jsou k dostání tibetské noviny a časopisy. Můžeme studovat gramatiku staré a moderní tibetštiny.

V těchto letech stále roste počet cizinců přijatých do Tibetské univerzity na krátkodobé nebo dlouholeté studium. Pouze v loňském roce bylo jich více než 90.