Na širích stepích v severní Číně žijí etničtí Mongolové, kteří se živí hlavně pastevectvím. V jejich každodenním životě a náboženském vyznání je všude vidět bílé zbarvení, jako například bílé jurty, bílá ovčí stáda, atd.

Bílá barva se Mongolům velmi líbí vlivem životního prostředí a také náboženského prostředí a legendy o jejich národnosti. Mongolové obývají především široké stepy na severu Číny, kde je zimní období dlouhé a mrazivé a padá hustý sníh. Mongolské etnikum necítí nepohodu v bílé barvě, ale kvůli čistotě ji pokládá za image svých prapředků a uctívá ji jako nebeskou duši. Váže se k tomu legenda o zrodu mongolského praotce. Mladá hezká Mongolka Sarna vypráví, /Záznam 1/

„V první dějepisné knize našeho mongolského etnika je starodávná legeda, podle níž se praotec Mongolů zrodil spojením nebeského vlka s bílým jelenem. Proto Mongolové pokládají sami sebe za potomky těchto dvou zvířat."

Z hlediska fyzického vnímání může bílá barva vyhovět požadavkům zrakové rovnováhy, je neutrálního zabarvení. Ve srovnání s jinými barvami je mnohem pozoruhodná. Jinak působí dojmem čistoty, světlosti a poctivosti. Profesor He Xingliang, z etnologického ústavu Čínské akademie společenských věd, uvedl, že zvyky ohledně barvy těsně souvisí s povahou etnika. Mongolové odjakživa žijí na stepích a mají otevřenou a neohroženou povahu. Touží po kráse ve smyslu extenzívním, pustém a grandiózním. A tomuto vkusu se blíží právě bílá barva.

Zbožňování bílé barvy se zrcadlí i v jejich životních zvycích. Například obětují sněhobílou šálu kha-btags(hada) bohům nebo ji na přivítání věnují vzácným hostům. Kromě toho zvou hosty k připití bílého alkoholu s koňským mlékem. Mongolským pastevcům se líbí zvláště bílé koně a velbroudy a pokládají je za maskoty, které přinesou rodinám štěstí a bohatství.

Uctívání bílé barvy lze vycítit také u jurt, které se staví obvykle z bílé plstěné látky. Společně s bílými ovčími stády se vyvíjí mongolská tradice uctívání bílé barvy. Posvátnou a čestnou věcí pro Mongoly je uctívání osmi bílých jurt, zasvěcených proslulému politikovi a stratégovi Čchingischánovi, který sjednotil mongolské kmeny a později i celou Čínu.

Po stránce stravování se také vytvořily mongolské zvyky ohledně bílé barvy. Jedním z těchto zvyků je „bílá hostina", která se na znamení štěstí pořádala v případě bohaté úrody nebo vítězném návratu vojáků z boje. Na takové hostině se nabízí jídla v bílé barvě, hlavně mléčné výrobky, k nimž patří tvaroh, sýr, čaj s máslem, jogurt a další.

Také ve svatebním rituálu mongolské národnosti dominuje bílá barva, pokládána za symbol štěstí. Při zásnubní slavnosti by si měly obě strany navzájem vyměnit bílou hadu a nejcennější je hada z bílého hedvábí. Na zásnubní hostině dohazovačka obdaruje rodinu ze strany nevěsty láhvovým alkoholem, který musí být uložen v bílé porcelánové láhve společně s bílou hadou a mléčnými potravinami. V den svadby by měl ženich nosit bílou stuhu kolem pasu a společně s nevěstou si připít miskou bílého mléka. Moderátor svatebního obřadu vede obě ruky ženicha a něvěsty do pytlíku z bílé látky, aby tímto způsobem společně splnily potřebný rituál.