V Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang leží na okraji pouště Taklimakan malá vesnice Daxi. Název této vesnice znamená v ujgurském jazyce „moře soli". Vesnice byla dříve proslulá svou bídou, zatímco dnes 20 procent vesnických usedlostí vlastní osobní auto a více než polovina vesničanů má k dispozici mobil.

Cesta do vesnice Daxi trvá asi hodinu a půl autem z jihosin-ťiangského města Korly. Přes skutečnost, že vesnice je situována na okraji pouště a v alkalicko-solné oblasti, uviděl náš zpravodaj takovou scenérii: Pásmo bujných stromů chrání vesnici před vpádem pouště. Ve vesnici jsou obytné domy pěkně uspořádané. Každý dvůr je tvořen zahrádkou a některý je vybaven i parkovištěm pro auto nebo motocykl. Mimo vesnici lze vidět bavlníkové plantáže a sady s hruškami, granátovými jablky, hrozny, atd. Vše naznačuje, že bude bohatá úroda.

Je těžko představitelné, že před více než dvaceti léty živila vesnici Daxi státní dotace obilí. V tehdejší době se Ujgurové, tvořící přes 80 procent vesnické populace, zabývali většinou chovem dobytka a pěstováním ovocných stromů, zatímco obyvatelé z národa chan se živili pěstováním zeleniny a bavlny. Následkem nepříznivých přírodních podmínek museli ale všichni vesničané kromě těžké práce čelit i mnoha životním nesnázím. O dnešní změnu vesnice se zasloužil místní představitel ujgurského původu Shawur Mangrik. Je mu 60 let. Podnikal v oblasti obchodu a je člověk světa znalý. Před více než dvaceti léty byl zvolen šéfem vesnické samosprávy. Po bedlivém pátrání a výzkumu zjistil, že hlavní příčinou vesnické chudoby nejsou špatné přírodní podmínky.

„V tehdejší době bylo ve vesnici 920 lidí. Všichni se ale řídili starými myšlenkami, dělali podle starých metod a proto jejich práce dosahovala nízkého efektu. Navíc nedisponovali špičkovou technikou na obdělávání orné půdy a tím byl výnos obilí nepatrný.

Shawur se pak rozhodl, že musí nejdříve změnit přístup vesničanů. Doporučil do vesnického výboru mladé lidi, pozval agrotechniky na přednášku a sám působil v oblasti technického usměrňování vesničanů. Současně navrhl, aby se všichni navzájem učili a pomáhali si. Přímým výsledkem a změnou tohoto jednání bylo to, že vesničané národa chan se stali znalci v chovu dobytka a pěstování ovocných stromů a vesničané ujgurského původu zvládli techniku na pěstování zeleniny a bavlny.

Shawur mj. zorganizoval pravidelný kurs pro vesničany.

„Vesnice připravila pro své obyvatele kurs vědomostí, uspořádaný v zimě ve volném čase a zaměřený nejen na likvidaci negramotnosti vesničanů, ale také na zvýšení jejich informovanosti o dění v tuzemsku i v zahraničí, zejména o agrotechnických znalostech."

Po seznámení se s vnějším světem si někteří mladí vesničané uvědomili, že se šťastného života nedočkají, pokud se budou spoléhat pouze na chov dobytka a práci na poli. A pak cestovali po Sin-ťiangu, aby dostali z první ruky informace o trhu. Nakonec založili závod na zpracovávání mouky, cihlárnu, chovatelskou stanici, tržiště, základnu pro pěstování skleníkové zeleniny, atd. Tyto hospodářské celky, opírající se o místní zdroje, se brzy prosadily na trhu díky nízkým investičním nákladům a vysoké poptávce.

Jedním z úspěšných podnikatelů je 34letý vesničan ujgurského původu Mohamed Shawur. Ten uvedl, že mu technické kursy napomohly zvýšit rodinnou produkci bavlny a tím také příjmy. Za přispění technických informací získaných z internetu a s pomocí agrotechnika se začal zabývat pěstováním voňavých hrušek. Důsledně se snaží předat získané znalosti a techniku svým krajanům. Na jeho návrh bylo přijato, že vesničané se středoškolským a vyšším vzděláním jsou povinni účastnit se dvouměsíčního technického zimního kursu.

Obyvatelé vesnice Daxi si dříve při setkávání stěžovali na životní nesnáze a nyní se baví o technice, o zkušenostech s vyděláním peněz. V tomto směru je Mohamed Shawur živým příkladem. Pro své úsilí o zlepšení svého života a za pomoc jiným získal přede dvěma léty řád mládeže -- nejvyšší ocenění čínské mládeže - a byl přijat státními představiteli.

Vesnice Daxi nyní má 310 usedlostí. Skoro 70 z nich vlastní auto. Každá usedlost disponuje motocyklem a mobil zpopulárněl u nadpolovinčního počtu usedlostí. Daxi se již stalo nejbohatší vesnicí na jihu Sin-ťiangu.