Hvězdy a celebrity pronásledují spíš mladí lidé, ale dnes vás, milí posluchači, seznámíme s důchodcem, jehož koníčkem je pronásledovat hvězdy a fotit se s nimi.

Starý pan Wang Shou-fu, kterému je 67 let, měl velký úspěch v jeho hobby zaměřeném na pronásledování hvězd. Během uplynulých sedmi let udělal více než 2000 fotek s hvězdami. Mezi nimi jsou nejpopulárnější moderátoři, divadelní a filmoví umělci, zpěváci a sportovci.

V roce 1997 odešel do důchodu ze závodu na výrobu transformátorů v Tchien-ťinu. Když byl v zaměstnání, měl plné ruce práce. Měl vždy dobrou náladu. Teď najednou neměl co dělat a cítil duševní prázdnotu. Měl tupý pohled a po celý den skoro nemluvil. Manželka a děti měly obavu, aby nedostal Alzheimerovu chorobu. Snažily se mu všemožně pomáhat, aby překonal duševní krizi. Naštěstí měl rád pekingskou klasickou operu. Tak mu děti kupovaly vstupenky do nejlepšího divadla v Tchien-ťinu. Zanedlouho se stal častým hostem větších i menších divadel ve městě. Jednou po skončení divadelního představení viděl, že někteří fanoušci se s oblíbenými zpěváky fotografují. A tak si pan Wang řekl: „Jsem také jejich fanouškem, doma mám fotografický aparát, tak proč se s nimi nevyfotit?". Záhy přiložil ruce k dílu.

Tehdy nebyli divadelní a filmoví umělci ve střehu vůči fanouškům a novinářům tak silně jako dneska. Zejména herci pekingské klasické opery byli laskaví a rádi se bavili s diváky. Vždy vycházeli panu Wangovi vstříc. Do tří let měl pan Wang celé album snímků s divadelními umělci. Nebyl však spokojen s dosavadními úspěchy a začal pronásledovat hvězdy v dalších oblastech.

Tato práce není lehká, protože kontakt s umělci trvá jen jednu, dvě vteřiny. Na počátku často udělal záběry, které byly mlhavé nebo na nichž bylo jen půl hlavy. Pak našel obratného pomocníka, který záběry rychle a stabilně zachytí. Aby pořídil dobrou fotku, nesměl stát od svého terče dále než 3 metry. Postoj umělců k fanouškům není stejný. Někteří jsou ochotni vyfotografovat se s ním, jiní ne. Nejednou byl odmítnut. Jednou přišla známá zpěvačka, která dlouhá léta jeho idolem. Když ji dostihl, zpěvačka se ho zeptala: „Čím jste"? Odpověděl: „Váš fanoušek, nemohla byste se se mnou vyfotit?". Dáma kategoricky odmítla: „To nejde, nikdy se nefotím s obyčejnými diváky". Ale pan Wang se nevzdával a pokračoval: „Čekal jsem na vás několik hodin, nemohla byste udělat výjimku?". „Kdepak! Žádná výjimka"? otočila se zpěvačka a odešla. Jednou také čekal skoro celý den v kruté zimě, celý zmrzlý, a stejně byl odmítnut. Většina celebrit je však ochotna. Podle něho nejhodnější jsou umělci pekingské klasické opery a televizní moderátoři, dále umělci-vyprávěči a komici, pak sportovci. Horší jsou zpěváci a fotbalisté.

Jednou se nevrátil v noci domů. Jeho manželka nezamhouřila oči celou noc. Co se stalo? Když pronásledoval filmového herce, pracovní skupina televizního seriálu zrovna potřebovala masové vystoupení. Všichni na místě byli pozváni, aby vystupovali jako kompars. Pan Wang byl naštěstí jedním z nich. A tak se mohl o přestávkách vyfotit s kterýmikoli hercem. Té noci měl bohatou žeň.

Netušil, že se díky svému hobby se také stal veřejně známým. Městský večerník napsal o něm článek. Od této doby je také terčem vlezlých novinářů. Najednou pochopil, proč některým hvězdám jsou odporní novináři a jejich pronásledovatelé. On se však chová k nim s respektem a snaží se, pokud možno, jejich žádostem vyhovět. Byl dokonce i Ústřední čínské televizi, kde řekl: Moje hobby mi nejen upevňuje zdraví, ale mne i omlazuje.