Paní Paj-ma-ča-s´ bydlí v jihozápadní Číně v Tibetské autonomní oblasti, která má více než dva miliony 600 tisíc obyvatel, z nichž přes 95 procent tvoří příslušníci tibetského národa.

V dřívější době se Tibeťané živili hlavně obděláváním půdy a pastevectvím. Díky rozvoji tibetského hospodářství v těchto letech nastala obrovská změna jejich života. Mnozí zemědělci a pastevci začali podnikat obchodně a stali se šéfy obchodu. Jednou z nich je právě paní Pai-ma-ča-s´, pronájemkyně auta./záznam 1/

Když jsme vstoupili do jejího domu, který leží v předměstí Lhásy ve vesnici Lange, uvítal nás tibetský pes jásavý štěkáním. Paní Pai-ma-ča-s´ má k dispozici velký dvůr. Na jedné straně dvora je garáž, do níž se dá parkovat tři až čtyři auta. Na straně druhé je chlév s více než deseti kravami. V obývacím pokoji je čichat pronikavou vůni, neboť uprostřed rostou veškeré květiny, zatímco venku je více než 20 stupňů pod nulou.

Paní Pai-ma-ča-s´ nás pohostila čajem. Na stolku je plno tradičních tibetských potravin, například canpa a máslo. Obývací pokoj je stejně jako byty ve městech vybaven nejrůznějšími elektrospotřebiči. Na rozdíl zaujímá pozoruhodnou pozici v pokoji výklenek na uctívání buddhy, před nímž se pálí kadidla a tím je v moderně vybaveném pokoji vycítit dech posvátnosti.

Paní Paj-ma-ča-s´ má velkou sebedůvěru. Vypadá tak, že je mnohem mladší než její praktický věk 41 let. Uvedla, /záznam 2/

„asi před deseti léty se začal rozvíjet turistický ruch v Tibetu. Pak jsem půjčila peníze od příbuzných a kamarádů a koupila mikrobus na dopravu turistů, která mi přinesla poměrně velké příjmy. Naše sedmičlenná rodina dřívě měla k dispozici malý dům o rozlohu 40 metrů čtverečních. Po vydělání peněz jsem dala vystavět nový dům, s více než deseti pokoji na ploše více než 250 metrů čtverečních. Bytové a životní podmínky se nám velice zlepšily."

Paní Paj-ma-ča-s´ nyní vlastní tři auta v hodnotě více než 400 tisíc juanů. Vydělává si z každého auta přes 40 tisíc juanů ročně. Jako první rolnice-podnikatelka ve vesnici inspirovala krajany svou úspěšnou praxí. Často pomáhala vesničany, kteří chtěli podnikat obchodně. Jeden z jejích sousedů Pchalang uvedl takto, /záznam 3/

„Paj-ma-ča-s´ mě nabádala k provozu nákladního auta, ale tehdy jsem neměl dostatek peněz na auto. Paj-ma-ča-s´ pak se mnou společně koupila auto. Po tříletému provozu jsem zbohatl. Nyní mám k dispozici vlastní auto a cítím velkou radost."

Paní Paj-ma-ča-s´ je svou laskavostí známá v celé vesnici. Často dělala dobré skutky starším lidem a věnovala jim peněžní a materiální pomoc, když čelili životním nesnázím. V současné době organizuje krajany v pěstování zeleniny pod fóliemi, aby celá vesnice mohla vést šťastný život.

Paní Paj-ma-ča-s´ je každž den zaneprázdněná. Nejvíce ji jako vesničanku s nevelkým vzděláním překvapilo to, že své dva syny mají dobrý studijní stav -- větší syn se na vnitrozemské univerzitě učí stavbu železnic a také mladší syn byl přijat na oblíbeou střední školu.

Z návštěvy tibeťanky paní Paj-ma-ča-s´ jsme pocítili hlubokou změnu tibetských rolníků a pastevců v životě a myšlení. Dále už se nespokojí s omezenými plody z obdělávání půdy a pastevnictví. Chtějí být podnikateli a stejně jako obyvatelé měst jet vlastním autem na zájezdy po Lháse. Také si přejí kráčet z Tibetu a podívat se na vnější svět.

Milí posluchači, máte-li příležitost navštívit domov paní Paj-ma-ča-s´ a vstoupíte do domu kterékoli usedlosti, hostitel by Vám jistě nabídl voňavý čaj s máslem a sladký alkohol, zhotovený z vysokohorského ječmenu Qingke.