Jíové představují etnickou skupinu žijící hlavně v jihozápadní Číně. Kvůli dlouholeté historii a bohaté kultuře se těší pozornosti stále více učenců. V těchto letech se rychle rozvíjí badatelství o náboženství, jazykovědě a básnictví národnosti Jí. Zvláště v USA a Japonsku vznikly orgány zabývající se naukou o etniku Jí.

Nezanedbatelný přínos pro vývoj nauky o etniku Jí má Američan Harrel Stevan. Ten je antropologický profesor Washingtonské univerzity se sídlem v Seatlu. Před deseti lety zorganizoval v Seatlu první mezinárodní sympozium na téma „nauka o etniku Jí". Poté se sympozium konalo v Německu a Číně. Účast na takovém sympoziu je pro čínské a zahraniční učence čestná.

V tehdejší době strávil Harrel polovinu času v čínských provinciích S´-čchuan, Jun-nan a Kuej-čou, kde shromážděně žijí Jíové. Lidé ho často viděli v krátkém kabátu s červenými ornamenty na černém základu. Takové typické oblečení národnosti Jí zřejmě nehodilo vysoké postavě Harrela, ale to mu nijak nevadilo.

S místními obyvateli mluvil Harrel v jazyce etnika Jí nebo standardní čínštině. Dobře se s nimi scházel. Zpravodaj našeho rádia ho potkal na čtvrtém mezinárodním sympoziu na téma „nauka o národnosti Jí", které proběhlo v provincii S´-čchuan v regionu Liang-šan v autonomním kraji národnosti Jí. Harrel uvedl, že před dvaceti lety bylo málo badatelů v nauce o národnosti Jí a že tato národnost a nauka o ni jsou teď pro něho těžko rozloučitelným kamarádem.

„nauka o národnosti Jí se mi stala studijním oborem, jakmile jsem do ni vkráčel. Badatelská činnost v této oblasti je pro mě zvykem každodenního života. Ve spolupráci s čínskými badateli jsem už napsal a vydal dvě knihy o národnosti Jí a budu v tom pokračovat."

Jí jako jedna z nejstarších etnických skupin v Číně vyvolalo pozornost zahraničních učenců již v druhé polovině devatenáctého století. Evropští učenci, dobrodruzi a misionáři vykonali návštěvu oblastí osídlených etnickou skupinou Jí, vydali sérii studií a tak zahájili badatelské aktivity v nauce o této národnosti. Čínští učenci včetně proslulého sociologa Fei Xiaotonga projevili zájem o tuto nauku v dvacátých a třicátých letech 20. století. Nauka o národnosti Jí se ale až v osmdesátých letech minulého století skutečně stala studijním oborem. V Číně vznikly speciální výzkumné instituty a fakulty, kde se poté uplatňovala celá řada učenců. Zatímco antropologové a folkloristé z USA, Německa, Japonska a z jiných zemí začali frenkventovaně provádět sociologické průzkumy a výzkumy v čínských oblastech obývaných etnickou skupinou Jí.

V nauce o národnosti Jí je známý profesor japonské Univerzity Kanagaw, který se jmenuje Kendži Sano. Ten se domnívá, že náboženství národnosti Jí je jedním z nejlépe zachovaných a nejstarších primitivních náboženství na světě. Po hlubokém studiu objevil, že to má poučný význam pro lepší poznání svého národa.

„myslím, že lidé nevědí co mají vzadu. Je tomu tak u kultury. Já se zabývám japonským folklórem a mám za to, že bych měl kulturu svého národa poznat zevnějšku. V Japonsku také existuje primitivní náboženství a myslím si, že mi prozkoumání kultury Pimuo napomáhá hluboko poznat některé lidové zvyky japonské společnosti."

V jazyce národnosti Jí je Pimuo obecným názvem duchovních, kteří jsou odpovědní za komunikaci mezi člověkem a jím uctívaným předkem, přírodou a duchem. Zmíněný japonský profesor se domnívá, že kultura Pimuo má písmo a je spojením materiální a nemateriální kultury, a pro její ochranu by měla být vepsána do seznamu světového dědictví.

Stále víc zahraničních učenců začíná studovat standardní čínštinu a jazyk národnosti Jí, aby mohli lépe provádět výzkum nauky o národnosti Jí a upevňovat styky a výměnu s čínskými badateli. V Číně je asi tisíc učenců ze studijních institucí a vysokých škol, kteří se danou naukou odborně zabývají.

Nauka o národnosti Jí je v moderním smyslu slova komplexním studijním oborem, který se týká historie, vědy, tradiční kultury, náboženství, moderní ekonomiky a dalších sfér této národnosti.