Na podzim letošního roku se v čínské Tibetské autonomní oblasti začaly používat nové učebnice tibetského jazyka. Pan Ma Er-qiong, zodpovědný za školství v této oblasti, informoval, že obsah původních učebnic byl složitý a zaostalý. Ve srovnání se statěmi v jazyce národnosti Han jsou učební texty v tibetštině se stejným obsahem delší a mají příliš těžká slova, pro žáky nesrozumitelná. Tyto články byly vybrány v omezeném měřítku a jejich obsah neodpovídá době. To všechno překáží rozvoji vyučování tibetského jazyka.

Tento tibetský úředník se domnívá, že poté, co se v Tibetu začala uplatňovat národnostní regionální autonomii, místní vláda z hlediska kontinuity a rozvoje národnostní kultury věnovala velkou pozornost vyučování tibetštiny. Výuka na základních školách probíhá zejména v tibetštině a na tomto poli bylo dosaženo značných výsledků.

Ma Er-qiong je také toho názoru, že dosavadní prostředky základního vyučování v tomto oboru, jeho vyučovací metody a soustava vyučovacích hodin už neodpovídají potřebě dnešního sociálního a ekonomického rozvoje Tibetu.

Školské orgány v Tibetu v roce 1999 sestavily skupinu odborníků na problematiku vyučování tibetského jazyka, která navštívila různé kouty autonomní oblasti, aby se seznámila s potřebami učitelů a žáků. V rozsáhlém měřítku naslouchali návrhům učitelů na reformu učebnic. Na základě jejich připomínek vypracovali nový program vyučování tibetštiny i nové učebnice. Zkušebně je některé základní a střední školy začaly používat v roce 2001. Po 4letém zkušebním obodbí a úpravách Úřad školství Tibetské autonomní oblasti rozhodl, že od letošního září se začnou v Tibetu používat celoplošně. Pan Ma řekl:

„Vláda naší autonomní oblasti věnuje velkou pozornost vyučování tibetštiny. Poukázala na znančou reformu lidskou, hmotnou i finanční síly, což zajistilo hladký proces přestavby."

Dega je 25letá učitelka, která pracuje na okresní základní škole v Bian Bě. V červnu se v Lhase, hlavním městě Tibetské autonomní oblasti zúčastnila kursu, na kterém se seznámila s novými učebnicemi. Má za to, že reforma byla nutná. Řekla:

"Nynější vyučovací metoda je oproti minulé značně odlišná. Dříve při vyučování mluvil hlavně učitel, žáci málokdy. Podle nových učebnic se aktivita žáků stala hlavní částí vyučování, což sleduje cíl posílit schopnost žáků přijímat znalosti. Kromě toho je náplň učebnic blízká k životu, proto je taky pro žáky zrozumitelnější."

Učitelka Dega uvedla, že nové učebnice zachovávají bohaté tradice tibetské kultury. Kromě toho jsou v nich známá literární díla národnosti Han a cizích spisovatelů. To zvýšilo zájem dětí o studium.

Ma Er-qiong v interview závěrem řekl:

„Všichni zodpovědní pracovníci, kteří se zabývají vyučováním tibetštiny budou hledat správnou cestu, jak v probíhající reformě přizpůsobit výuku tibetského jazyka rozvoji epochy, ekonomiky a společnosti. Stojí před námi nadále těžký úkol."