Lu Ž´žung ,narodil se 1. června 1933 v okrese Ťün ve středočínské provincii Chupej. V roce 1945 začal s uměleckou činností. V roce 1950 se stal účinkujícím na housle a erchu v orchestru uměleckého souboru Chančung. Později vstoupil do Severozápadního uměleckého institutu na studium erchu a přitom skladání, dirigování. V roce 1954 úspěšně ukončil školu a zůstal ve škole jako učitel erchu a dirigent národního orchestru. Postupně postoupil do funkce vedoucího katedry, fakulty a zástupce ředitele institutu. V současné době je profesor Sianské akademie muzických umění a učitel pro aspiranty o titul magistral, místopředseda Komise národní hudby při Svazu čínských hudebníků, místopředseda Čínské studijní společnosti pro národní dechové a smyčcové nástroje, předseda Studijní společnosti pro národní dechové a smyčcové nástroje v provincii Šansi, umělecký porádce národního symfonického orchestru při provinčním souboru písní a tanců v Šansi.

V téměř půl století umělecké a pedagogické kariery Lu Ž´žung pracoval jako učitel, účinkující, skladatel a dirigent v jedné osobě. Sestavil a vytvořil přes 150 etud pro erchu, více než 20 sólových skladeb, dále přes 20 děl pro sborovou instrumentální hudbu, drnkací hudbu a národní dechovou a smyčcovou hudbu, více než deset odborných článků, čímž významně přispěl k utvoření „školy Čchin pro erchu" a „hudební školy Čchang´an".

Ve výuce se Lu Ž´žung staví za jednotu výuky, představení, skladby a studia teorie. Vyžaduje všestranný rozvoj studenta. Pracuje solidně, standardně, vyučuje studenty podle jejich vlastních podmínek a charakteristických rysů, přebírá klady jiných, svým osobním příkladem učí studenty, učí studenty jak po umělecké stránce tak i po stránce morální. V uplynulých desítkách let vytvořil svéraznou soustavu vyučovacích materiálů a vyučování, vychoval řadu vynikajících pracovníků, kteří pracují v teorii národní hudby, vyyučování erchu, představení, skladání pro národní hudební nástroje a dirigování orchestru.

Ve svých představeních vydává ryzí tóny, vyjadřuje volně a jasně, velkorysně i detailně, v prostotě je vidět romantický půvab. Jaho klady tkvějí v tradiční hudbě a lidové hudební kultuře v Šansi s hlavním městem Sian. Díky jeho soustavnému úsilí postupně vytvořil svéraznou techniku pro erchu, plněnou místních charakteristických rysů. Na celostátním zasedání o vyučovacích materiálech v Šanghaji v roce 1960 předváděl svou skladbu „Melodie Michu" a „Sintchienjou" ve stylu severozápadní provincie Šansi. Umělci staré generace hráčů na erchu a účastníci zasedání hodnotili jeho styl prstoklad jako nový a průlomový."

Jeho skladby čerpají z čínské lidové hudby, mají ducha půdy na žluté náhorní plošině. Melodie Čchin je vysokotónová a plná hrdosti, melodie „Wanwan" je jemná a implicitní, melodie „Michu" je prostá a jasná, melodie „Šechuo" je průdká a nadšená, melodie „Sintchienjou" je čistá a hluboká. Tyto melodie se staly jeho nevyčerpatelným pramenem tvůrčí práce. V každém jeho díle je cítit lidové obyčeje a zvyky z oblasti Čchin, život a myšlení zdejších obyvatel. Vytvořil střízlivý a šťavnatý styl západní oblasti provincie Šansi s hlavním městem Sian.

Hlavní jeho skladby: „Melodie Michu pro erchu", „Capriccio hlavního námětu z melodie Čchin", „Radostná oblast Čchin", „Trhání květů", „Ukolebávka", „Zpěv Čchü ťiang".

Jeho dirigování kypí nadšením, svěžeství, plynulostí a přesným chápáním skladby. Řada skvělých národních dechových a smyyčcových skladeb, jež národní dechový a smyčcový orchestr Institutu muzických umění v Sianu pod jeho dirigováním předvedl pro celou Čínu, jako např. „Radostná oslava Nového roku", „Capriccio hlavního námětu z melodie Čchin", „Hudební báseň—zpěv o hoře Li", „Oheň v Čang´an" byla všeobecně oceněna jak doma tak i v zahraničí. Vytvořil hudbu pro film „Žlutá země" a dalších více než deset filmů a televizních seriálů. Když starobylý orchestr Čang´an pod jeho vedením v roce 1991 Evropu, „Starobylé melodie Čang´an" ve formě CD, jež byly natočena pod jeho vedením ve Francii, získaly akademickou zlatou cenu chalicause v Pařiži.

Jeho hlavní teoretická díla: „Charakteristické rysy v technice hry skladeb pro erhu ve stylu Šansi s hlavním městem Sian", „První vystoupení styrobylých melodií Čang´an ve světě", „Historické úspěchy a aktuální význam navázání a rozvoje národní hudby Liu Tchienchua", „Inspirace uměleckých úspěchů dosažených Chua Jenťünem na erchu pro výuku v čínském moderním oboru erchu", „Postavení výuky národní hudby ve vysokoškolském hudebním vzdělání" (tento článek získal zlatou cenu udělenou Mezinárodní školním střediskem v Hongkongu a Asijskotichomořskou čínskou výchovou), „Umění erchu pana Lu Ž´žunga", „Nutnost důrazu na tvorbu a rozšíření účinkování skladeb národní komorní hudby". Od osmdesátých let minulého století navštívil Japonsko, Německo, Francii, Belgii, Nizozemi, Švýcarsko, Španělsko, Malasii, Singapur, Hongkong, Tchajwan a jiné země a oblasti, kde prováděl kulturní výměny a pronesli přednášky. Jeho úsilí o propagandu čínské národní hudby, o rozbor erchu školy Čchin a také o informaci o hudební škole Čang´an bylo uvítáno hudebními kruhy na různých místech. V roce 1992 udělila mu státní rada název „Státní odborník s významnými přispěvky".