Rodina Hu Yangxianga žije už po generace v hornaté oblasti Wulin v provincii Hu nan ve střední Číně. 52letý Hu Yangxiang sice studoval na základní škole, ale má velmi chytrou hlavu. Jeho příjmy ze zemědělské práce byly malé, proto si otevřel malý obchod, v němž prodával předměty denní potřeby určené pro vesničany.

V roce 1996 došlo k záplavám, které zničily vesnické budovy a silnice včetně domu a obchodu pana Hu Yangxianga.

Tato povodeň změnila životní cestu pana Hu Yangxianga. Záplavy zničila budovy a úrodná pole. Ale stromy na horách stále stojí. Jak obnoví svůj domov? Vláda sice včas poskytla finanční pomoc, ale tyto peníze nemohou změnit podstatu života. Pokud chce změnit svůj existenční stav, musí se opírat o svou práci a rozum. Ale Hu Yangxiang si vzpomněl na divoké čajové stromy.

Místní podnebí a půda pomohly vyšlechtit stromy, které mají čerstvé sladké listy, a tomu, kdo má při práci žízeň, stačí několik listů, aby se žízně zbavil.

I když tyto stromy znají místními obyvatelé po mnoho generací, přesto nevědí, jak se stromy jmenují. Ale Hu Yangxiang chtěl tyto stromy využívat, proto si o nich našel v knihách informace. Zjistil, že jejich listy snižují krevní tlak, zvyšují ochranu jater a zabraňují stárnutí. Hu Yangxianga napadlo, že kdyby z nich vyráběl čaj, byl by to vítaný produkt.

Hu Yangxiang si půjčil 80 tisíc čínských júanů, koupil zařízení na zpracování čaje a zřídil továrnu na výrobu divokých čajů. Kvůli tomu, aby zajistil kvalitu čaje, zřídil továrnu v horách 5 kilometrů od vesnice. Spolu se svou ženou a dvěma dcerami ve dne i v noci pracoval a za společného úsilí se jim konečně podařilo tento čaj vyrobit.

Když se čaj objevil na trhu, byl vřele uvítán. Po prozkoumání tohoto čaje vysoce postavený agronom Chen Lianbin s radostí konstatoval:

Tento čaj má zvláštní schopnost zvyšovat imunitu a snižovat hladinu krevního cukru a také léčit onemocnění zubů. Mám velkou radost z toho, že se jim podařilo takový čaj připravit.

Při procesu výroby tohoto čaje překonal mnoho obtíží. Čajové listy byly po zpracování červené a voda byla také zbarvena do červena. Vypadala špatně. Hu Yangxiang jel do jiné továrny, aby zde studoval. Nakoupil knihy o výrobě čaje. Za dva roky si konečně osvojil technologii, listy se v teplé vodě udržovaly zelené a voňavé a chutné.

Divoké stromy, které objevil pan Hu, jsou velmi staré. Hu se rozhodl založit 6 hektarovou základnu zmíněných lesních sazenic.

Továrna na výrobu čaje, kterou založil pan Hu, přinesla místním rolníkům finanční zisk. Ročně se zde zpracuje 20 tisíc kilogramů čerstvého čaje, drtivou většinu čaje kupují od místních rolníků. Pan Hu vyškolil další pěstitele čaje, tento čaj se stal vhodným odvětvím, které se zasloužilo o zvýšení příjmů rolníků. Místní obyvatelé, kteří si všimli hodnoty tohoto divokého čaje, se poté vědomě snaží o ochranu těchto divokých čajových stromů. Rolník Yang Jie obchoduje speciálně s divokými sladkými čaji a má prodejnu v okresním městě. Řekl, že hodně lidí má rádo přírodní sladkou chuť. Tyto čaje mají schopnost snižovat hladinu cukru. Obchod velmi dobře prosperuje.

Říká,

Místní obyvatelé mají takové čaje rádi. Ten, kdo pije tento čaje, snížuje si krevní tlak. Prodám ho ročně 3 sta až 4 sta kilokgramů.

Hu Yang Xiang si již registroval obchodní značku, v květnu minulého roku tento čaj získal zlatou cenu na výstavě vědeckotechnických výsledků v provincii Hunan. Jeho čaje se vyvážejí do Japonska a USA a do dalších zemí.