Když vaříme rýži v tlakovém hrnci, ušetříme čas a uvařená rýže je velmi chutná, ale někdy rýže lepí na dně hrnce a vytvoří se tvrdá ryžová kůrka, která se dá pryč těžko a hrnec se těžko vyčistí. Kromě toho to plýtvá rýží. Našli jsme několik řešení. Za prvé: Uváříme-li rýži, v tlakovém hrnci existuje množství páry. Jestliže se pára pomalu spontálně vypustí a pak odneseme odfukovací ventil, otevřeme viko, uvačené rýže netvoří kůrku na dně hrnce. Jestliže chceme hned mít uvařenou rýži a dáme prýč odfukovací ventil, pára se rychle vypustí, hned otevříme hrnec a vytvoří na dně hrnce vrstva kůrky, která se těžko odstranit. Když v tomto případě poprvé nabereme uvařenou rýži a pak hned zavříme viko hrnce, které znovu otevříme až když nabereme rýži podruhé. Po takových postupech se rýžová kůrky dá odstranit lehce.

Další autor poskytující radu píše, že využívá tlakového hrnce už dvacet let, má jednoduchou zkušenost. V prvním čase vaření nedáme na hrnec odfukovací ventil, dáme to až pára vyfouká z otvory. Začne-li pára vypouštět z ventilu, hned uhasnout plyn.Tlak v hrnci se pomalu snižuje až dosáhne normáloního vzdušného tlaku, můžeme otevřit hrnec a dostaneme uvařenou rýži. Tímto způsobem šetříme energii a dostaneme ryži bez kůrky. Ale autor této rary předložil dvoubodové upozornění. Za prvé: Je třeba dávat různé množství vody podle různé rýže, jinak uvaříme buť tvrdčí či měkčí rýži. Za druhé: Po vypnutí energie je třeba udržovat tlak v hrnci, nesmíme všechnu páru vypustit ihned anebo umělým způsobem nachladit hrnec. Nejlépe by bylo vařit především rýži, potom vaříme jiné jídlo. Tímto způsobem dostaneme rýži a jiné jídlo současně.

Další autor rady měl jinou zkušenost. Když uvaříme rýži v tlakovém hrnci, hned jej dáme na uvyvadlo se studennou vodou dvě tři vteřiny a pak hned jej vyndáme ven. Takový způsob hodí i k obyčejnému hrnci na vaření rýže. Tak zvaný obyčejný hrnec znamená hrnec hliníkový či hrnec z nerezávějící oceli.

Vážení posluchači, obrátíme se k jinému tématu, jak léčit zácpu podle lidových způsobů. První autor rydy napsal, že v posledních letech měl potíže při velké straně, nechtěl brat léky pravidelně, protože takovéhle léky obsahují prvky škodící zdraví. Jeho přítel ho informoval o masáži či napínání a uviolňování břicha. Po několikaměsíční praxi dosáhl dobrého výsledku. Dole je uváděna jeho metoda. Při velké straně se obě ruce kříží a přitlačíme je na pupek, děláme masáž po směru hodinové ručičky. Ruka dělající masáž může být střídána. Kromě toho také pomůže napínání a uvolňování břícha.

Druhý autor dávající radu říká, že požívání octu překoná tvrdou stolici. Každé ráno na lačna vypijeme velký šálek vody obsahující jednu lžici octu, potom píjeme druhý šálek vody bez octu. Vyjdeme ven na procházku půl hodiny či hodinu.V poledne člověku už chce jít na velkou stranu. Když člověk to praktikuje dlouhou dobu, dosáhne ideálního efektu.

Třetí autor poskytující radu do života v novinách píše, že trpěl zácpou více než deset let. Požíval nějakou dobu sladkou bramboru, zácpa mu zázračně ustoupila.

Další rada zní takto, že každé ráno na lačno vypije jednu či dvě masy polévky s jedlou mořskou řasou, má to zřejmý léčivý výsledek. Kromě toho vypití takové polévky při jídle má také očivídný výsledek. Upozorníme však, že zde jde o teplou polévku a zvýší léčivou efektivnost, když do polévky přidáme trochu octu.

Vážení posluchači, jedlá mořská řasa je zdravé jídlo, každých sto gramů hmoty obsahuje 28 gramů bilkoviny, 0.2 gramu tuku, 48 gramů cukru, 343 miligramů vápníku, 457 miligramů fosforu, 33 miligramů železa, 1800 mikrogramů jodu, má různé vitaminy zvláště vitamin B. Vážení posluchači, poživejte si to, i když zmíněnou nemocí netrpíte.