Uvnitř Číny najdeme značně rozdílné kuchyně. Z kulinárního hlediska se Čína tradičně dělí na čtyři základní oblasti na oblast pekingské kuchyně na severu, šanghajské kuchyně na východu, sečuánské na západě a na kantonskou na jihu.

Pekingské se občas říká mandarínská, oplývá pokrmy, které se dříve vařily na císařském dvoře a v rodinách vysokých úředníků, kterým se v Číně říkalo mandaríni. Nejtypičtějším jídlem pro tuto kuchyni je proslavená kachna po pekingsku, a vůbec kachní maso, které se zde těší velké popularitě, za císařský pokrm se také pokládá kuřecí Kung Pao.

Šanghajská, trochu blízká Japonské zas nepopře, že šlo a i stále jde o významné přístavní město.

V sečuánské oblasti na západě převládají ostrá jídla, dobrým příkladem může být nakyslá sečuánská polévka nebo kuře po sečuánsku.

V Kantonské oblasti se těší oblibě pokrmy z mořských živočichů v různých úpravách a smažená rýže.

Těmto chuťovým rozdílům i faktu, že čínská kuchyně se nikdy nebránila přijímání nových surovin jako náhražek či napodobenin původních ingrediencí, vděčí labužníci na celém světě za množství vynikajících receptů.

A na závěr chtěla bych vám představit pár vybraných složek používaných v čínské kuchyni

Rýžové víno-Ten kdo zná romány Roberta van Gulika o soudci TI ví, že rýžové víno patřilo i v minulosti k hojně užívané pochutině. Chuťově připomíná sherry nebo některé druhy portského vína. Právě víno sherry slouží nejčastěji jako náhražka.

Čínské koření- nebo také nazývané Koření pěti vůni, lze koupit v asijských obchodech pod názvem hing-liu.

Můžeme si ho však také připravit sami jako směs čtyřech hvězdiček anýzu, 2 lžiček fenyklu, 12 hřebíčků, 2 lžičky skořice a 2 lžičky bílého pepře.

Boby mungo- malé olivově zbarvené boby mají vysoký obsah vitamínů. Klíčky se používají k výrobě oblíbených skelných nudlí fentiao.

Houby mu-err- čínská odrůda smržů jsou u nás k dostání jen sušená a musejí se před dalším zpracování namáčet.

Houby jsou vůbec v čínské kuchyni častým artiklem, jako náhražky se v Evropě používají většinou hříbky nebo hlíva ústřičná.

Sojová omáčka- známá východoasijská kořeněná omáčka. V Japonsku je řidší a hodně slaná, ta čínská je o něco hustší a chuťově jemnější.

Doporučovaný druh pro labužníky je Tamari nebo Shouy. Ty jsou stále ještě vyráběny procesem přirozeného kvašení.

Ústřicová omáčka-v Číně mimořádně oblíbené dochucovadlo, dostane se i v Evropě a v chladu vydrží téměř neomezeně dlouho.