Slyšíte záznam filmu v tibetském jazyce, který se promítal ve vesnici severně od Lhasy. Před platnem se objevilo přes třista rolníků a pastevců. Byli velmi potěšeni, že se mohli podívat na filmy přeložené do jejich jazyka. Tibetská venkovanka Dzuoma uvedla, že se jí moc líbí filmy, přes které se seznámila se vnějším světem a dozvěděla se více agrotechnických znalostí.

„můžeme se na film dívat jednou měsíčně. Z filmů jsem poznala mnoho nových věcí. Líbí se mi filmy agrotechnického zaměření, například filmy o využití skleníku, o aplikaci a údržbě agrotechnických strojů, o chovu drůbeže, o šlechtění kojných kráv, atd. Díky obrazové a zvukové výuce je pro nás snadněji zvládnout příslušné technologie."

Jak Dzuoma dále uvedl, prostřednictvím filmů se naučila pěstovat zeleniny ve skleníku. I v zimě má k dispozici svěží zeleniny, které jednak vyhovují vlastním potřebám, jednak jdou na odbyt a přispívají ke zvýšení příjmů.

Pro širokou řadu tibetských rolníků a pastevců se filmy již staly významnou cestou k získání informací o vnějším světě. Zejména filmy agrotechnického zaměření přeložené do tibetského jazyka vyhovují životním potřebám venkovanů a hrají aktivní úlohu při změně starého pojetí a zlepšení techniky a životní úrovně.

Koncem devadesátých let minulého století začala čínská vláda zavádět projekt ohledně vstupu filmů do vesnicí. Cílem bylo to, aby každá vesnice mohla od 21. století mít možnost dívat se na film alespoň jednou měsíčně. Významným objektem podpory se zřejmě staly tibetské zemědělské a pastevní oblasti o rozlohu přes 1 milion 200 tisíc kilometrů čtverečních.

Zmíněný projekt v Tibetu byl odstartován v r. 1998. Tibetská filmová společnost se snažila po stránce lidských a finančních sil zvýšit počet filmového promítání. Nejprve bylo nutné upevňovat překládání filmů do tibetského jazyka, jinak by rolníci a pastevci nerozuměli. Ředitel tibetské filmové společnosti Phagba Chozin uvedl,

„abychom měli dostatek filmů k promítání, rozšířili jsme překladatelské oddělení naší firmy. Angažovali jsme překladatele a herce k zvýšení produkce a kvality přeložených filmů. Současně jsme se snažili v souladu s potřebami rolníků a pastevců upevňovat překládání filmů se zaměřením na populární vědu, aby tím byly obohaceny jejich znalosti o pěstitelské a chovatelském základu."

Jak pan Phagba Chozin informoval, v těchto letech překládali asi tisíc celovečerních a vědeckopopulárních filmů. A tak z hlediska zdrojů vyhověli potřebám rolníků a pastevců.

Po přeložení filmů je ještě potřeba odborných promítačů, aby s přístroji putovali do jednotlivých vesnicí. Filmová společnost v uplynulých letech upevňovala výstavba promítačů. V různých koutech Tibetu bylo již zřízeno asi 500 promítacích stanicí.

Tibet má širší území. Jsou tam zasněžené hory a dlouhavé komunikační čáry. Cesta do některých vesnicí trvá až několik dní. Pan Nyima Tsering, vedoucí promítací stanice na okrsku Dagze, ležící severně od Lhasy, uvedl,

„Mnoho vesnicí našeho okrsku jsou velmi odlehlé. Do vesnicí jsme často jeli s putovním promítacím vozem. V bezcestných údolích jsme museli dopravit promítačky na jaku nebo koni, abychom mohli věnovat rolníkům a pastevcům nejnovější přeložené filmy. Ve vesnici pokaždé promítáme celovečerní film a dokumentární film populární vědy."

Filmy slouží jako kulturní strava, která přispívá k obohacení fádního života tibetských rolníků a pastevců žijících na náhorní plošině. Nyima Tsering už nepamatuje, kolik vesnicí navštívil a kolik filmů promítal. Jenže má takový dojem, že pokaždé byli vesničané potěšeni a nechtěli promítače opustit. Nyima Tsering uvedl, že promítá filmy i v klášteru, je-li tam přes mnichů.

Vzhledem k ošklivým přírodním podmínkám a těžkému životu tibetských rolníků a pastevců se jim promítají filmy ze státního rozpočtu. Vláda uvolnila v těchto letech desítky milionů čínských júanů na zlepšení promítacích zařízení a vyškolení promítačů v Tibetu.